Najdi Elizu (recenze knihy Elizino tajemství – Dominik W. Rettinger)

 „Vyrazit v té době do Polska bylo samozřejmě riskantní, ale považovala jsem se za francouzskou občanku, a navíc jsem se hodně změnila. Podobnost s hledanou Polkou by tak byla čistě náhodná. Nejhorší chyby ovšem děláme, kdy si myslíme, že jsme v bezpečí a šťastní.“

Zdroj: Chrudimka.cz

 
Před měsícem jsem v jedné z recenzí psala, že knihy s tematikou koncentračních táborů primárně nevyhledávám, a už jsem zase porušila svoje „pravidlo“ a to proto, že mě opět zaujala anotace, která slibuje zas jiný pohled na zvěrstva, která nacisté páchali. Tentokrát se přeneseme do Osvětimi, kde můžeme nahlédnout na život vězenkyň v táboře z pohledu poloviční Židovky poslané do koncentračního tábora za podvody, nikoliv z důvodu židovství. Kniha je zajímavá a odlišná od knih s podobnou tematikou především tím, že nás seznámí se životem v táborovém nevěstinci.
 
Příběh začíná v současnosti, Anna, matka bývalého nacisty, kterého po letech čeká proces za spáchané zločiny na Židech, se vydala do Izraele, aby našla Elizu, která může jejího syna zachránit. Anna se setká s její dcerou, která jí předá matčin deník, který začíná v roce 1939, kdy Eliza společně se svým přítelem podvádí bohaté muže, které vydírají a za jejich peníze pak žijí bohémský život. Jednou se jim však jejich počínání vymstí a Eliza s Karlem jsou rozděleni. Eliza začne nový život, ale ani ten nemá šťastný konec a řízením osudu se nakonec mladá žena ocitá v koncentračním táboře jako politická vězeňkyně. A nyní začíná peklo na zemi, Eliza se snaží přežít, tak jako již mnohokrát ve svém životě, seznamuje se s mladou krásnou Magdalenou a vytuší, že pokud si ji vezme pod ochranu, bude i ona v bezpečí. Nakonec se obě ženy dostanou do táborového nevěstince, kde panují lepší podmínky k přežití a možná i šance dostat se na svobodu. Jenže to by Elizu nesměla dohnat její minulost. Co všechno musely vězeňkyně v koncentračním táboře vytrpět? Jaká tam panovala pravidla? Dostane se Eliza na svobodu? Kniha o otřesném životě nebo spíš přežívání v táboře v Osvětimi, ale také o lásce a lidské pomoci.
 
„Nevěděla jsem, že zima může způsobovat takovou bolest, tak mučit. Proniká do nitra těla a do mozku jako hlad, ochromuje vůli. To už není moje tělo, to už nejsem já. Celá strnulá se třesu a cítím divnou fascinaci, apel je přehlídkou absurdity, tady a teď končí lidství.“

Celou recenzi najdete na portálu Chrudimka.cz

Mami, tati, já nechci na tábor (recenze knihy Dorotka na táboře Záhada ztraceného poháru – Petra Martišková)

„Nikam nepojedu,“ vztekala jsem se, když mi naši s nadšením oznámili, že se uvolnilo jedno místo na táboře, který pořádá jejich firma. Jenže rodiče měli jiný názor. Nejdříve se mě snažili přesvědčovat, jak si to na táboře krásně užiju. Pak přišla hromada historek z jejich dětství. V jejich podání to vypadalo, že na táboře se nad vším klene duha a občas se tam proběhne jednorožec.“

Zdroj: Chrudimka.cz

 
Prázdniny se přehouply přes svoji polovinu a letní tábory jsou v plném proudu a možná právě vaše dítko letos odmítlo na tábor jet, anebo ho tábor teprve čeká a ono se tam vůbec netěší. Možná, že změní názor poté, co si přečte knihu Dorotka na táboře, a zatouží také zažít nějaké to táborové dobrodružství.
 
Dorotce je osm let a na tábor rozhodně jet nechtěla, raději by trávila prázdniny u babičky se svými dvěma kamarádkami, ale rodiče letos rozhodli jinak. Dorotka se postupně seznamuje s chodem tábora, s dětmi si rozumí, jejich vedoucí Pavel je super a najednou zjišťuje, že na táboře to není taková nuda a to netuší, jaká dobrodružství ji čekají. Je to tábor se vším všudy, děti plní úkoly a dostávají za ně body, a naopak za nepořádek nebo neférovost body ztrácejí. Jejich vedoucí pro ně nachystal velkou táborovou hru o pohár. Kluci proti holkám, piráti proti Amazonkám. Dorotku čeká plnění bobříků, a to včetně noční bojovky. Co všechno Dorotka zažije? A co se stane, když pohár nečekaně zmizí? Kdo ho mohl ukrást? Děti kniha bude bavit a možná ztratí strach z toho, aby vyrazily na tábor samy.

Celou recenzi najdete na portálu Chrudimka.cz

Když zasáhne minulost (recenze knihy Muž s podivnou minulostí – Ken Follett)

 „Neumím si představit, jak si vy, hoši, podáváte ruce s carem.“
„Pak nás špatně znáte. Abychom zachránili Anglii, budeme jednat s ďáblem.“
„Vašim stoupencům se to nebude líbit.“
„Nedozvědí se to.“

Zdroj: Chrudimka.cz

 
Možná to bude vypadat podivně, ale je to tak, Muž s podivnou minulostí je mojí první přečtenou knihou od Kena Folletta, ačkoliv doma vlastním obě jeho skvělé ságy Pilíře země i Století a několik samostatných historických románů. Říkám si, že nějak se začít musí, a jsem ráda, že jsem zvolila zrovna tuto knihu, která dle hodnocení čtenářů Databáze knih není zrovna jeho silným dílem, ale mě se přesto velmi líbila.
 
Píše se rok 1914 a válka je na spadnutí, tuší to vládní špičky anglické společnosti, usuzují tak z chování Německa, které by rádo napadlo Francii. Je třeba něco dělat, je třeba vyrovnat síly na starém kontinentu, kdyby přece jen k válce došlo, a tak Winston Churchill navštíví lorda Waldena, který má díky své manželce Lýdii vazby v Rusku, a to synovce Alexe, který je blízký carovi. Mladý Alex přijíždí do Londýna a diplomatické vyjednávání může začít. O Alexově cestě ví zkušený ruský anarchista Felix, který je odhodlán jednání překazit a smrtí Alexe nejen zmrazit vazby Anglie a Ruska, ale také v Rusku vyvolat revoluci. Jenže to by do vysoké hry mužů nesměla zasáhnout žena a láska k ní. Dosáhne Felix svého cíle? Podaří se Alexe uchránit? Co se stane, když se po devatenácti letech setkají dva lidé, kteří se vášnivě milovali? Může jeden anarchista změnit běh dějin? V tomto historickém románu si každý přijde na své.
 
„Už devatenáct let toho muže neviděla, ale vždy stačila pouhá zmínka o Petěrburgu, aby si na něj vzpomněla, a naskočila jí husí kůže pod lesklým hedvábím odpoledních šatů.“

Celou recenzi najdete na portálu Chrudimka.cz