„Tak to za války
chodí. Nikdo neví, kdy dopadne další bomba, kdy ho zasáhne torpédo, kdy se
z mraku vynoří messerschmitt, který ho na místě zastřelí. Proto to člověka
horečně žene do společnosti. Vědomí, že každá noc může být poslední, kdy smíte
tančit, smát se nad koktejlem nebo se líbat s dívkou vám neusnadní rozumné
rozhodnutí odejít včas domů, do postele. Takže tam zůstali dlouho – zarytě tančili,
pili a smáli se – a snažili se večer vymáčknout do poslední kapky zábavy.
Byl to úplně jiný svět než na hradě Windsor. Tady v sále Waterloo, nebylo téměř ani známky, jaký chaos a zkáza panují venku.“
Byl to úplně jiný svět než na hradě Windsor. Tady v sále Waterloo, nebylo téměř ani známky, jaký chaos a zkáza panují venku.“
Máte
rádi citlivé romantické příběhy, které
napsal život sám? A co takhle příběh, jehož hlavní aktérkou je velmi vážená
osoba, samotná královna Alžběty II., tehdy tedy ještě princezna Alžběta? Pokud chcete nahlédnout pod pokličku jejího
života v období, kdy byla velmi mladá, a sledovat její cestu vedoucí před oltář po boku muže, do něhož se
zamilovala na první pohled, přečtěte si knihu od Flory Harding Budoucí královna.
Příběh
začíná těsně pře koncem roku 1943, v době, kdy v Evropě naplno zuří
válka, my se však ocitáme v Anglii na královském dvoře, kde mladičká Lilibet s napětím očekává, že
se opět setká s Philipem, do něhož se zamilovala již před pár lety.
Philip jako důstojník v armádě na vlastní kůži ví, co je to válka, a
jelikož je to mladý muž, a tak trochu bouřlivák, když se zrovna neúčastní bojů,
nezapomíná si užívat života. Ačkoliv je Alžběta pohledná, není to zrovna dívka,
která by ho upoutala na první pohled a možná, že kdyby nebylo plánů Philipova
strýce, jak se dostat do přízně s královskou rodinou, Philipa by nenapadlo
začít se snažit získat Alžbětinu náklonnost. Kdyby jen tušil, že ona ho miluje již dávno, kdyby jen tušil, jak
nesnadná cesta vedoucí k zasnoubení ho čeká, kdyby jen tušil, jak se jeho
život změní poté, co Alžbětě navlékne zásnubní prsten… V knize na vás čeká životní příběh tehdy ještě princezny Alžběty a
prince Philipa, který vychází ze studia mnoha pramenů, možná, že některé
rozhovory proběhly jinak, ale to
podstatné, co charakterizuje tyto dva mladé lidi na cestě k jejich lásce
vychází ze skutečnosti.
„Teď tu ovšem byl
samozřejmě Philip.
Doufala, že tu dnes večer bude. S ním se vždycky měla čemu smát. S ním se necítila nudná a odměřená. Když se na ni podíval, celá roztála a přestala být tak upjatá, svaly v obličeji se jí uvolnily do přirozeného úsměvu.“
Doufala, že tu dnes večer bude. S ním se vždycky měla čemu smát. S ním se necítila nudná a odměřená. Když se na ni podíval, celá roztála a přestala být tak upjatá, svaly v obličeji se jí uvolnily do přirozeného úsměvu.“
Žádné komentáře:
Okomentovat