Smrtící zášť (recenze knihy Prokletí hradu Mydlovar – Martina Novotná)

Prokletí hradu Mydlovar, autorka Martina Novotná, vydalo nakladatelství Fortuna Libri, 2022, 304 stran

„Martin si zhluboka povzdechl; je na čase nést následky za vlastní chování. Už od mala mu říkali, že ho jeho povaha přivede jednou do neštěstí. A měli pravdu.“

 

Žen píšících historické detektivky je jako šafránu a dobrých českých spisovatelek tohoto žánru je ještě méně, ale troufám si říct, že autorka Martina Novotná se hrdě zařadila mezi ně, a to už svojí první sérií Moravské případy Jakuba a Viléma. Nyní jí vyšla novinka Prokletí hradu Mydlovar u nakladatelství Fortuna Libri a já ve skrytu duše doufám, že se budeme moci těšit na pokračování, že tento příběh s velmi zajímavým i netypickým hrdinou nezůstane samostatným románem. Autorka si již v jedné recenzi vysloužila označení „Vondruška v sukni“ a nemohu než souhlasit, její knihy jsou čtivé, napínavé, v knihách je vždy několik nečekaných zvratů, hlavní hrdina má srdce na pravém místě, pachatel není lehce odhalitelný a jsou to zkrátka takové pohádky pro dospělé, v nichž dobro vítězí nad zlem a my při jejich čtení zapomínáme na všední starosti.
 
To by nebyl dobrák Martin, aby se nedostal do nějakého průšvihu. Jako voják slouží na hradu Mydlovar a jelikož se postaví do cesty plánům samotného správce, upadne i v nemilost u hradního pána Jana, ale naštěstí osud nad Martinem ještě nezlomil hůl, a tak dostane příležitost zachránit si svůj život, když ho Jan pověří tím, aby zjistil, proč jeho nejmilejší lovecký pes zahynul. Martin se pustí do šetření, a ačkoliv nemá žádné zkušenosti, má kolem sebe pár známých, na něž se může obrátit. Co se však nestane. Zdánlivě podivnými náhodami o život přijdou lidé, kteří se k případu připletou. A za chvíli máte pocit, že na hradě jde o život pomalu každému. Kdo a proč na Mydlovaru vraždí? Najde Martin správnou stopu? A jak jeho další osud ovlivní to, pokud padne vina na nevinného? S touto detektivkou se rozhodně nudit nebudete.
 
„Martin scházel ze schodů a snažil se srovnat si v hlavě, co se právě dozvěděl či lépe řečeno nedozvěděl. Pomalu ale jistě mu začal vyvstávat obraz toho, co se za poslední hodiny na Mydlovaru odehrálo. Čím víc nad vším přemýšlel, tím víc se přesvědčoval o tom, že má pravdu, stejně jako si uvědomoval, jak nebezpečná pro něj je.“
 
Autorka si pro nás tentokrát připravila opravdu zapeklitý případ, v němž vystupuje řada postav, ale i tak se v příběhu neztratíte. Velmi se mi líbilo, že dlouho netušíte, kdo tahá za pomyslné nitky, a ačkoliv čtenář na viníka přijde nejspíš dříve, než je skutečně odhalen, rozhodně mu to nevezme chuť ze čtení, ale spíše ho to potěší. Voják Martin je muž s dobrým srdcem, budete mu držet pěsti a chvílemi obavami tajit dech. Myslím, že osud mu nachystal tolik životních ran, že závěr knihy se bude jevit jako vysvobození.
 
Příběh je velmi čtivý a jak jsem již uvedla, Martin není typickým hrdinou, jaké z historických detektivek známe, a přesto vám bude sympatický. A věřím, že pokud z jeho příběhu vznikne pokračování, tak mi jeho postava přiroste k srdci stejně jako Jakub z autorčiny první série. Autorka zvolila i zajímavou zápletku, kterou odhalila několik slabin hradního pána. A motiv pachatele je stejně starý jako lidstvo samo.
 
Velmi se mi líbí místo, do kterého autorka děj zasadila a čtenáři se tak dozvědí o téměř zapomenutém hradu Mydlovar, který stával nedaleko Nymburka, avšak do dnešních dní se toho po něm moc nedochovalo, jen pár torz zdí. K hradu se váže zajímavá pověst, kterou autorka do příběhu také zakomponovala a také jedna stavební zajímavost.
 
„Muž se namáhavě sbíral ze země, při pádu si bolestivě narazil záda, málem si vyrazil dech. Než se ale vyškrábal na nohy, přiložil mu Tomáš, jeden z vojáků doprovázejících pána z Mydlovaru, špičku svého meče na krk: „Nikam nespěchej, příteli, můj pán si potřebuje promluvit s tvým pánem. Jen bys jim u toho překážel.“
 
Obálka knihy je velmi poutavá, ale spolu s názvem spíše evokuje příběh, v němž může jít spíše o mystiku, nenechte se ale mýlit.
 
Knihu bych doporučila všem milovníkům českých historických detektivek, tato vás zavede do období vlády Václava II., což je doba, která je v literatuře spíše opomíjena. Příběh jistě potěší čtenáře Vlastimila Vondrušky, kteří by rádi poznali podobně píšící autory. V románu Martiny Novotné zkrátka nechybí žádná důležitá „ingredience“, a to ani špetka lásky. Věřím, že si knihu s chutí přečtou jak muži, tak ženy.
 
„Martin se neudržel a hořce se ušklíbl. Jestli kdy v životě po něčem toužil, byl to právě domov. Místo, kde by byl s lidmi, které má rád a kteří mají rádi jeho.“
 
Děkuji nakladatelství Fortuna Libri, že jsem se prostřednictvím knihy mohla přenést do dob dávno minulých a přečíst si příběh, v němž zlo nezůstalo nepotrestáno. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit zde.

Osudy rodiny na pozadí událostí minulého století (recenze knihy Lastočka – Jitka Závodná)

Lastočka, autorka Jitka Závodná, vydáno vlastním nákladem, 2021, 328 stran

„Tenkrát to byla pro Josefa jen jedna z mnoha maličkostí, které se lidem dnes a denně stávají. Celé to období spíše vnímal jako čas velkého úspěchu a nehynoucí slávy, v jeho očích byl okolní svět dokonalý. Lidé neúnavně budovali Sovětský svaz, zbožňovali soudruha Stalina a na jeho počest mnohokrát vystřelilo směrem k nebi nespočet rukou se sklenicí vodky.“

S tvorbou autorky Jitky Závodné jsem se poprvé setkala nad stránkami její knihy Zahrada mého života a již tehdy mě její styl psaní velmi oslovil a ještě více téma, kterému se v knize věnovala. Jitka Závodná vdechuje život příběhům lidí, do jejichž osudů zasáhly velké dějinné události 20. století a nejinak je tomu i v její novince Lastočka, která vyšla koncem loňského roku.
 
Příběh svůj a svých rodičů, ale i dalších blízkých, či známých vypráví prostřední dcera Růženky a Josífka, Ludmilka, která se jim narodila v sovětském Novosibirsku v roce 1932. Do Sovětského svazu byl poslán její tatínek, který plný ideálů vstoupil do komunistické strany a jako jeden z osvědčených členů byl vyslán na východ, aby načerpal zkušenosti s budováním ideální společnosti a později je předal v Československu. Jaký šok však Josefa čeká, když se dostaví prozření? Nezbývá než se rychle vrátit do bezpečí rodné vlasti. Jenže to ještě nikdo netuší, že na dveře již klepe druhá světová válka, která přinese další starosti. A euforii z jejího konce brzy vystřídá další období zlovůle a nesvobody, jehož konec bude v nedohlednu. Jak tyto smutné dějinné okamžiky ovlivní Ludmilčinu rodinu? Co pro další život Josífka bude znamenat bývalé členství v komunistické straně? Bude možné v těch těžkých dobách objevit alespoň jiskřičku naděje? Upřímně, v knize na vás čeká velmi silný životní příběh, či přesněji mnoho životních příběhů, které v kontextu dnešních dní vyznívají ještě silněji.
 
„Snad až dnes dokáži naplno vnímat úlevu svých rodičů, srovnatelnou s úlevou vojáka, který se po nerovném boji šťastně navrátil domů bez šrámů a nezraněný. Rodiče byli tehdy více než vděčni osudu, který jim pro tentokrát přihodil šťastnou kartu, a o to více si užívali každého dne, kdy se moli vedle sebe probudit a jen tak si pohlédnout do očí.“
 
Autorka pro nás sepsala velmi zajímavé a zároveň i smutné osudy lidí, kterým velké dějinné události minulého století převrátily životy naruby, či je o ně připravily. Kniha je napsána velmi poutavě, jelikož je vyprávěna z pohledu jedné osoby, a vás naprosto pohltí a máte pocit, jako byste stáli po boku hlavních aktérů. Musím přiznat, že v jistém okamžiku knihy, kdy těch smutných okolností na mě bylo až moc, jsem ji musela na pár dní odložit a přečíst si něco oddechového, ale i tak jsem příběh nosila neustále v hlavě a myslela na jeho hrdiny a doufala, že přijde zlom a oni budou mít naději na šťastný život. Je to zkrátka kniha, která vám vstoupí do života a vy si zamilujete Ludmilu i její rodiče. Touha vědět, jak to s nimi bude dál vás bude popohánět při otáčení stránek. Bohužel, jak už to bývá, nezasahuje do lidských životů jen vnější svět, ale přicházejí i bolestné osobní problémy, ani ty se Ludmilině rodině nevyhnou.
 
Jsem moc ráda, že jsem si knihu mohla přečíst a myslím, že by bylo jen dobře, kdyby se dostala do širšího čtenářského okruhu, protože člověku se takto zprostředkovaně dostane větší povědomí o době, kterou nezažil a ze školy ji zná jen jako několik letopočtů a dějinných útržků, ale to, jak tehdejší doba dopadala na „obyčejné“ lidi se ze stránek učebnic nedozvíme.
 
„Válka nikdy nezačíná náhle nebo bez varování, přichází plíživě a v tichosti. Klíčí z podhoubí nízkého sebevědomí, strachu a nenávisti. Pomalu roste, až zastíní to dobré, co brání vykvést květům zla za zvuků polnice.“
 
Lastočka je zkrátka knihou, nad níž budete přemýšlet, po dočtení ji v sobě zpracovávat a pak ještě dlouho ji budete nosit v mysli a její příběh zasáhne vaše srdce.
 
Knihu bych doporučila všem, kteří se chtějí dozvědět, jak se některým lidem žilo v dobách, které jsou sice minulostí, ale přesto jsou naší součástí, protože se dotýkaly životů našich předků i mnohých žijících pamětníků, a je třeba na ně nezapomenout.
 
„Lidé byli tehdy jako opojení. Nadšeně provolávali komunistická hesla, schůzovali jako pominutí a pod rudou vlajkou bezpráví vznikaly jako houby po dešti nejrůznější spolky a akční výbory. Mladí lidé oslavovali vítězství a nadcházející lepší zítřky, ale vůbec nechápali skrytou podstatu komunistické ideologie. Rudý mor však brzy nakazil kde koho a nedal se jen tak zastavit.
„Konečně přijde spravedlivá společnost! Konečně bude líp!“ nadšeně skandovali všichni kolem, aniž by o svých slovech vůbec přemýšleli.
Ovšem, kdo měl jen trochu jiný názor než většina, na toho komunisté začali zaměřovat pozornost.“
 
Velmi děkuji autorce Jitce Závodné, že jsem si mohla přečíst tento neobyčejný příběh, který v sobě nese velké poselství. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji pořídit zde.

Láska jako od Shakespeara (recenze knihy Prázdniny za trest – Petra Langová)

 Prázdniny za trest, autorka Petra Langová, vydalo nakladatelství Alpress, Frýdek-Místek, 2022, 176 stran

„S omluvným úsměvem jsem popadla svůj napěchovaný kufr a při výstupu z vlaku se o něj div nepřerazila. Někde v dálce zahřmělo, do obličeje mě uhodil studený vítr a poslední zbytky snu o Giuliovi, koktejlech a mořských vlnách byly definitivně pryč. No bezva. To nám ty prázdniny hezky začínají!“

Mé první setkání s autorčinou tvorbou proběhlo před téměř dvěma lety nad stránkami knihy Kde končí nebe (recenze). Již tehdy autorka vzbudila můj zájem a těšila jsem se na její další knihu. Nyní jí u nakladatelství Alpress v edici Klokan vyšel dívčí román Prázdniny za trest. Ačkoliv již dávno nejsem cílovou skupinou, jíž je kniha určena především, s chutí jsem si přečetla tuto letní romantickou oddechovku, která mě přenesla do dob, kdy mně bylo krásných sedmnáct tak jako je hlavní hrdince.
 
Měly to být ty nejlepší prázdniny, které odstartuje dokonalá dovolená u moře s nejlepší kamarádkou, jenže to by Anička či Annie, jak jí její kamarádi říkají, nesměla mít vroubek, kvůli kterému nakonec zamíří vlakem do jižních Čech k otci, který ji chce mít tak trochu pod kontrolou. A tím odstartuje její nové dobrodružství, naprosto jiné, než jaké si představovala. Čekají na ni noví kamarádi, nové zážitky a také láska. Zároveň ale ožívá minulost, i když tentokrát v nových souvislostech, kterým kdysi nemohla rozumět. Odpustí Annie svému otci, že od nich odešel? Najde si cestu k jeho nové rodině? Poslechne hlas svého srdce? Sice ještě není léto, ale pokud si chcete vyvolat atmosféru horkých letních dní a čas romantických lásek, tak tento příběh bude velmi osvěžující připomínkou.
 
„No tak proč mi najednou buší srdce až v krku, když se na toho cizího kluka dívám? Proč jsem celá rudá a nedokážu se ani pohnout? A proč on ze mě pořád nespouští oči…?“
 
Autorka napsala velmi čtivý, svěží, místy vtipný, ale také napínavý příběh. A ačkoliv pro mě byl občas děj předvídatelný, je v knize i mnoho nečekaných zvratů. A kdybych měla zlozvyk nervozitou kousat si nehty, tak věřím, že po dočtení knihy bych neměla, co si nalakovat. Závěr je naprosto strhující sled událostí, v nichž nám autorka zadrnká na romantickou strunu ještě více a my div nebudeme utírat slzy dojetí. Je to zkrátka příběh pro dospívající dívky, v němž nic nechybí a který se dle mého může postavit po bok úspěšných dívčích románů z pera Lenky Lanczové.
 
Líbil se mi také vývoj postav, především hlavní hrdinky Annie, která pomalu opouští svůj prvotní vzdor a přehodnocuje také svůj pohled na otce, a nejen na něho. Touží po lásce, zamiluje se na první pohled a v její mysli se probudí nejrůznější představy, jak už to v tomto věku bývá. Ale i v této oblasti čeká Aničku mnoho zvratů. V knize najdeme nejen kladné postavy, ale i záporáky, kterým je lepší se vyhnout obloukem.
 
„Ty Annie… říkám si, jestli bys třeba…“ začal rozpačitě koktat a já cítila, že na mě jdou mdloby, „…jestli by ti nepomohlo, kdybychom si spolu ten scénář… no…“ Uhnul pohledem. „Nešla by ses večer projít?“
A moje zuřivě bušící srdce se v tu ránu zastavilo.“

Příběh autorka zasadila do fiktivní vesničky v jižních Čechách, nad níž stojí hrad Lansberk, který je také dílem autorčiny fantasie, stejně jako pověst, která se k němu váže a kterou se rozhodli ztvárnit mladí amatérští herci. Tento autorčin nápad je takovou nitkou celého příběhu, která se odvíjí zdánlivě na pozadí, ale dodává celému příběhu další podstatný romantický rozměr a je velmi spjata s hlavní postavou.
 
Knihu bych doporučila všem dospívajícím slečnám, které ho budou číst se stejným zapálením jako starší ročníky četly již zmiňovanou Lenku Lanczovou a jimž bude hlavní hrdinka velmi blízká. Ale věřím, že příběh si s chutí přečtou i ženy, co už jim -náct dávno není, ale rády se do té doby přenesou nad stránkami knihy. Není to pouze příběh o prvních láskách, ale také o rodinných vztazích, přátelství, důvěře i hledání svého místa v životě.
 
„Najednou si uvědomíme, že jsme dávno přestali tancovat. Že stojíme uprostřed parketu a že už vůbec na ničem nezáleží. Jenom na tom, aby ta chvíle trvala navždycky. Aby mě dál držel v náruči a líbal, pořád a pořád líbal… ano, přesně takhle…“
 
Děkuji autorce Petře Langové, že jsem se alespoň v myšlenkách mohla na chvíli vrátit do svých mladých let, kdy mi mé starosti, které se zpětně jeví jako malicherné, připadaly stejně tak velké, jako jsou pro mě ty současné. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit zde.