Nitranská brána smrti, autor
Vlastimil Vondruška, vydalo nakladatelství Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno
2016
Již jednadvacátá kniha
s královským prokurátorem Oldřichem z Chlumu z edice Hříšní lidé
Království českého. Vynikající český spisovatel Vlastimil Vondruška tentokrát
poslal Oldřicha z Chlumu společně s českým králem Přemyslem Otakarem
II. a jeho vojskem na tažení do Horních Uher. Česká vojska obsadí Nitru, a co
čert nechtěl, dojde k několika vraždám, které nemá objasnit nikdo jiný než
zkušený český vyšetřovatel a dostane na to od krále tři dny. Kromě objasnění
vražd má Oldřich z Chlumu najít zmizelý relikviář, o který má zájem český
král. Naštěstí má k ruce své dva pomocníky, Diviše a Otu a nejen je. Jak
si Oldřich z Chlumu poradí v neznámém prostředí?
Kniha je rozdělena do
jednatřiceti kapitol. Dochází k prolínání několika paralelních příběhů, a
to když se vyšetřovatelé rozdělují a pátrají každý po svém, aby se zas setkali
a probrali, co zjistili. Pokud znáte Otu z předchozích knih, nepřekvapí
vás, že i v Nitře žijí dívky, které mu dokážou poplést hlavu a zároveň
pomoct při vyšetřování. Diviš také vyšetřuje po svém a přivede je tak na
důležitou stopu. A nakonec je tu Oldřich z Chlumu, který ze svých hypotéz
nakonec vybere tu správnou.
Slibuji vám, že se nudit
nebudete, kniha je napínavá od začátku do konce.
Nevím, zda to je tím, že jsem
četla všechny knihy z této edice nebo měl autor takový záměr, ale už asi ve
třetině knihy jsem začala mít tušení, kdo za zmizením relikviáře stojí. To
zvýšilo ještě napětí, které jsem při čtení knihy pociťovala a jaké potěšení
jsem měla, že se moje podezření zčásti potvrdilo, to se mi ještě u žádné
z knih této série nepodařilo.
Autor při popisu města i okolí
využívá bohatosti českého jazyka. Popisy jsou výstižné a čtenář má pocit, že je
přímým účastníkem děje.
O této knize se Vlastimil
Vondruška zmínil v pořadu Všechnopárty. Když děj knihy chtěl zasadit do Nitry,
řešil jeden problém, a to, že v Nitře ve 13. století ještě neexistovaly
kamenné brány a přesto byl rozhodnut, že mrtvý bude viset na nitranské bráně.
Historici nejspíš skřípou zuby, ale čtenáři, kteří netrpělivě čekají na nové
případy Oldřicha z Chlumu, tento prohřešek proti historickým faktům
autorovi prominou, protože tato kniha je opět napsaná bravurně a jedná se o
historickou detektivku, nikoliv o literaturu faktu.
Spisovatel mě opět potěšil novou
zápletkou a zasazením děje do cizího prostředí. Žádná z jeho knih není
stejná.
Na závěr si nemohu odpustit jedno
moudro, které „vyslovil“ panoš Ota:
„Štěstí bylo věcí pokory a
rozumu. Chytrý člověk si uměl najít hezké věci i v obyčejném životě, který
rozhodně nebyl vysněným rájem.“
Již nyní se těším, kam nás
Vlastimil Vondruška pozve příště, věřím, že toto nebyl poslední výlet za
hranice našeho území.
Román si právem zaslouží 100 %.