Ve stínu erbu, autorka Hana Marie Körnerová, vydalo nakladatelství MOBA, v Brně 2021, 256 stran
„No
myslím, že něčeho takového se opravdu nemusíte obávat. Já nejsem ten správný
typ pro venkovský domácí život. Nebýt té smlouvy, nikdy bych se neženil. V jednadvaceti?
Když mi u nohou leží celý svět? Všechny krásné ženy, všechna dobrodružství,
která jsem ještě nestačil prožít? Ne, to rozhodně nemůžu vyměnit za křeslo u
krbu a noci vedle kolíbky.“
Knihy
Hany Marie Körnerové se těší čtenářské oblibě, snad nikoho neurazím,
pokud uvedu, že spíše ženského publika. Řada autorčiných knih se již dočkala
znovu vydání a nejinak je tomu i v případě knihy Ve stínu erbu,
která u nakladatelství MOBA vyšla poprvé před deseti lety, ale úplně
poprvé byla vydána již před dvaceti lety, takže nyní se dočkala již třetího
vydání.
Děj
knihy se odehrává v druhé polovině 18. století ve Francii za vlády Ludvíka
XV., kdy po jeho boku vystupovala madam de Pompadour. Dvě vysoce postavené
rodiny dojednají sňatek svých dětí, který je výhodný pro obě strany. Rodina
hraběte Valandreye svůj původ datuje od bitvy u Kresčaku, kdežto bohatý sicilský
vévoda Montelier do svazku své dcery vložil především peníze. Každý dostane
svoje. Frederika je do svatby vychovávána v klášteře, s Raymondem,
za něhož má být provdána, se viděla pouze jednou v životě, a to v dětství,
kdy byly dohodnuty jejich zásnuby, a nedá se říct, že by si tehdy padli do oka.
Raymond jako mladší syn hraběte je veden k vojenskému způsobu života a
krátce po svatbě musí odjet do války. Najdou si tito dva mladí lidé k sobě
cestu? Co čeká Frederiku v jejich novém sídle, kam je jako manželka
poslána, aniž by ji tam Raymond doprovodil? Co se stane, když se začnou měnit
mocenské poměry ve Francii a dojde i k nečekaným změnám v rodovém postavení?
Ačkoliv se jedná spíše o útlejší knihu, je nabitá nečekanými zvraty a autorka
vás bude neustále udržovat v příjemném napětí.
„Nejsi
o nic lepší než Viktorie,“ řekl jí chladně. To, žes přečetla víc knih a umíš
překládat latinské verše, jako když bičem mrská, z tebe nedělá lepšího
člověka. Naopak. Pokud všechno to učení v tobě vzbudilo jen nezdravou
pýchu, pak lituji, že jsem ti je nezakázal. Pro ženu je stejně zbytečné.
Dovolil jsem ti je jako dětskou zábavu, ne jako životní náplň. Tebe bude svět
posuzovat podle toho, jak dobrá budeš manželka. Kolik porodíš svému choti synů
a jak dokážeš nakládat s rodinným majetkem. Jak vlídná dokážeš být k jeho
přátelům a obezřetná k nepřátelům.“
Kniha
mě zaujala již samotným prologem, kdy nás spisovatelka stručně seznámí s historií
rodu Valandreyů. Následně jsme přeneseni do 18. století, seznámíme se vzdorovitou
a umíněnou Frederikou, kterou ani výchova v klášteře nedokázala změnit, a
s hrdým Raymondem, který se jako voják a muž nenechá nikým pokořit. Střetnutí
těchto dvou povah zdánlivě nemůže přinést nic dobrého, ale opravdu tomu tak
bude? Tak jako v jiných knihách, autorka nečekaným způsobem svede tyto dva
paličaté lidi dohromady a vám se jen bude tajit dech. Hlavní hrdinové
nezůstanou ničím ušetřeni, příběh postupně graduje, jak jsou okolnostmi
donuceni překonávat neustálé překážky.
Frederika
si mě získala od první stránky, všechno jsem prožívala s ní. I když to
není prvoplánový romantický příběh, romantika mu rozhodně nechybí. Poslední
stránky jsem s napětím doslova hltala a moc mě zajímalo, jak bude kniha
zakončena. Myslím, že se román autorce velmi povedl, mám z něho dojem, že se mi
dostalo vrchovatě všeho, co od tohoto žánru může čtenář očekávat –
zabrnkání na romantickou strunu, napětí až se tají dech, dynamika příběhu,
která vás přiměje číst dál a dál, až najednou je konec a vám je líto, že už
nebude žádné pokračování, ačkoliv byste se s hlavními hrdiny moc rádi
znovu setkali.
„Raymond
vyšel ze stáje až dlouho po něm a ve tváři měl stále malinko udivený, malinko
nedůvěřivý pohled. Nedokázal říci Louisovi to základní, protože sám najednou
přestával věřit tomu, že to děvče byla pouhá služebná. Velmi mladá, určitě
světlovlasá, štíhlá… a nedotčená. Zpočátku trochu vyplašená, ale pak plná
vášně, jakou nelze předstírat.“
Neméně
zajímavé jsou i osudy vedlejších postav, které nám nastiňují fungování a vztahy
v tehdejší společnosti, která byla řízena přísnými nepsanými pravidly. Lehce
nakouknete i na dvůr Ludvíka XV. Bylo to období, kdy bujely nejen politické
intriky, ale intrikovalo se i v rodinných kruzích, a tak budete mít
nejednou strach také o životy hlavních hrdinů.
Kniha
dostala novou a moc krásnou obálku, která je na sáhnutí taková příjemně sametová.
Od
autorky jsem již pár knih četla, a tato se zařadí po bok mých oblíbených. Hana
Marie Körnerová píše velmi čtivě, krásným jazykem a její příběhy jsou
vystavěné přesně podle mého gusta. Autorka přesně ví, jak zabrnkat na
čtenářovu duši, aby jeho srdce zaplesalo.
„Frederika
náhle unavená a zbavená vší energie, se sesula na lavici a s nenávistí na
tu zaprášenou relikvii pohlédla. To všechno kvůli němu, napadlo ji. Kvůli tomu,
co představuje: Postavení, moc, pýchu! Slavný erb starého rodu!“
Knihu
doporučuji všem,
kteří si rádi přečtou historický román protkaný romantickou linkou,
který vás bude udržovat v příjemném napětí od první do poslední stránky.
Moje
hodnocení je 100 %.
Děkuji
nakladatelství MOBA, že díky takovýmto knihám můžeme na chvíli
zapomenout na všední starosti a prožívat životy literárních postav. Pokud vás
kniha zaujala, můžete si ji objednat zde.
