Dáma s veverkou, autorka Elizabeth McKenzieová, vadalo Nakladatelství JOTA, Brno 2017, 398 stran
„Kůže starého roku už popraskala a odlupovala se, kanály
pod silnicemi ji odnášely pryč. Brzy začne přibývat světla a krátká, mírná zima
severní Kalifornie ustoupí teplu a květinám. Všechny tyhle předzvěsti jara jí
obvykle přinášely úlevu, tentokrát však Veblen cítila nepokoj, jako by se
rychle blížila nějaká katastrofa. Bude ale osobní povahy, nebo celosvětové?
Chtěla by zastavit čas.“
Hned úvodem vám musím říct, že takovýto román jsem
ještě nikdy nečetla, autorka si mě podmanila svým způsobem psaní i samotným
tématem. Příběh je originální a velmi poutavý. Elizabeth McKenzieová napsala
sbírku povídek a dva romány, Dáma s veverkou je její druhý román a první
kniha, která vyšla u nás. Myslím, že autorka má dobře nakročeno, aby se dostala
do povědomí českých čtenářů. Tuhle knihu jsem si zkrátka zamilovala a
myslím, že vy si ji zamilujete také.
V románu vystupují dvě
nejdůležitější postavy: Veblen, která má poněkud bujnou fantasii, miluje
veverky, je amatérskou překladatelkou a před Paulem má řadu tajemství, a pak je
tu Paul, mladý nadějný neurolog, který našel způsob, jak pomoci vojákům,
kteří v bitevní vřavě utrpí traumatické poranění mozku. A tito dva mladí
lidé se právě zasnoubili a začali plánovat svatbu. Jenže od zasnoubení ke
svatbě vede mnohdy strastiplná cesta a to především, pokud se rodiny teprve
vzájemně poznávají a smiřují se s jejich minulostí. Ani jeden
z hlavních hrdinů neměl dětství jaké by si představoval. Oba se musejí
nejprve vyrovnat se svojí minulostí, aby mohli přijmout společnou budoucnost.
Jaká tajemství před sebou mají? Co se stane, když se do jejich života připlete
jedna roztomilá veverka? A co teprve, když se Paul nechá zlákat jednou velkou
farmaceutickou společností při realizaci svého patentu? Bude nás na konci
románu čekat svatba anebo rozloučení?
„(A pak pár týdnů nato potkal Veblen a nechal se tak
bezprostředně pohltit svými city k té chytré, i když ztřeštěné, nedoceněné
ženě v podomácku vyráběných šatech, která si sama stříhala vlasy, každou
chvíli něco ťukala do imaginární klávesnice a milovala veverky, až mu přišlo,
že unikl jen o nejtěsnější vlásek velkému životnímu omylu.)“
Postavu Veblen si oblíbíte
a přijmete ji i s jejími zvláštnostmi. Její dětství ani dospívání nebylo
snadné. Matka je hypochondr a Veblen se jí snaží ve všem vyhovět a její otec je
vážně psychicky nemocný. Paulovo dětství ovlivnil starší postižený bratr Justin
a také Paulovi rodiče, kteří měli poněkud volnější morálku. Pokud se dvojici
podaří vypořádat se svojí minulostí a odpustit svým blízkým, snad je čeká
krásná budoucnost.
Kniha je velmi čtivá. To,
co vás při čtení upoutá je autorčino barvité líčení prostředí. Autorka používá
neobvyklá, ale trefná přirovnání při vykreslování situace, ale i při popisu
okolí. Pro představu uvádím pár takových příkladů: „potok burácel, pěnil
jako čarodějnický kotel“, „nad pohořím jejího poprsí se jako bouřková
mračna stahovala tetování“, „jen zpola obydlená sídla zvedající se tu a tam nad
okolním terénem jako puchýře na zanícené kůži“. Z celého díla je
vidět, že autorka si umí pohrávat se slovy, správně je použít a její
vyjadřování je originální.
„Chodila s Paulem už zhruba čtyři měsíce, a zatím
bez větších hádek. Její nevyslovené potřeby dočasně ustoupily do pozadí a Paul
byl ohromně spolehlivý. Jistě, vyvstaly drobné neshody, okamžiky přidušené
zklamáním nad tím, jak se chová k veverkám nebo jak si cení materiálního
vlastnictví, ale celkově měla pocit, že Paul odpovídá jejímu romantickému
ideálu muže a avatara v tomto světě.“
Určitě jste hodně zvědaví jakou
roli v příběhu sehrává veverka. Veblen veverky zbožňuje a ráda si
s nimi povídá. Veverka je takovým objektem její fantasie a jeden
takový „rozhovor“ s veverkou pěkně zamíchá s jejím vztahem
s Paulem. Nechte se překvapit jak.
V knize najdete lásku,
hledání cesty k sobě, odpuštění a porozumění, touhu být lepším a také
touhu nebýt sám. Kniha rozjitří vaše smysly a zároveň vás pohladí po duši.
Je to příběh „obyčejného“ amerického páru, který vám dlouho zůstane
v mysli a možná pronikne až do vašeho srdce.
Kniha je rozčleněna do patnácti
kapitol, které jsou různě dlouhé. I názvy kapitol jsou hodně originální a
nedokázala jsem si pomocí nich představit, o čem kapitola bude. Vždy jsem porozuměla,
až po jejím dočtení. Zajímavé jsou i ilustrační fotografie, které v knize
najdete a které pomůžou vaší představivosti.
„Cítila ve vzduchu náznak změny. Že až do této chvíle
byla vánoční stromek, který ozdobil někdo, kdo Vánoce nenávidí.“
Pokud toužíte po románu, který je originální, zábavný,
upřímný a zahřeje vás u srdce, vezměte do ruky tuto knihu a čtěte.
Moje hodnocení je 100 %.
Děkuji Nakladatelství JOTA,
že jsem si tento příběh o ženě, která milovala nejen veverky, mohla přečíst.
Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat