Žena, která milovala nejen veverky (recenze knihy Dáma s veverkou – Elizabeth McKenzieová)

Dáma s veverkou, autorka Elizabeth McKenzieová, vadalo Nakladatelství JOTA, Brno 2017, 398 stran

„Kůže starého roku už popraskala a odlupovala se, kanály pod silnicemi ji odnášely pryč. Brzy začne přibývat světla a krátká, mírná zima severní Kalifornie ustoupí teplu a květinám. Všechny tyhle předzvěsti jara jí obvykle přinášely úlevu, tentokrát však Veblen cítila nepokoj, jako by se rychle blížila nějaká katastrofa. Bude ale osobní povahy, nebo celosvětové? Chtěla by zastavit čas.“

Hned úvodem vám musím říct, že takovýto román jsem ještě nikdy nečetla, autorka si mě podmanila svým způsobem psaní i samotným tématem. Příběh je originální a velmi poutavý. Elizabeth McKenzieová napsala sbírku povídek a dva romány, Dáma s veverkou je její druhý román a první kniha, která vyšla u nás. Myslím, že autorka má dobře nakročeno, aby se dostala do povědomí českých čtenářů. Tuhle knihu jsem si zkrátka zamilovala a myslím, že vy si ji zamilujete také.

V románu vystupují dvě nejdůležitější postavy: Veblen, která má poněkud bujnou fantasii, miluje veverky, je amatérskou překladatelkou a před Paulem má řadu tajemství, a pak je tu Paul, mladý nadějný neurolog, který našel způsob, jak pomoci vojákům, kteří v bitevní vřavě utrpí traumatické poranění mozku. A tito dva mladí lidé se právě zasnoubili a začali plánovat svatbu. Jenže od zasnoubení ke svatbě vede mnohdy strastiplná cesta a to především, pokud se rodiny teprve vzájemně poznávají a smiřují se s jejich minulostí. Ani jeden z hlavních hrdinů neměl dětství jaké by si představoval. Oba se musejí nejprve vyrovnat se svojí minulostí, aby mohli přijmout společnou budoucnost. Jaká tajemství před sebou mají? Co se stane, když se do jejich života připlete jedna roztomilá veverka? A co teprve, když se Paul nechá zlákat jednou velkou farmaceutickou společností při realizaci svého patentu? Bude nás na konci románu čekat svatba anebo rozloučení?

„(A pak pár týdnů nato potkal Veblen a nechal se tak bezprostředně pohltit svými city k té chytré, i když ztřeštěné, nedoceněné ženě v podomácku vyráběných šatech, která si sama stříhala vlasy, každou chvíli něco ťukala do imaginární klávesnice a milovala veverky, až mu přišlo, že unikl jen o nejtěsnější vlásek velkému životnímu omylu.)“

Postavu Veblen si oblíbíte a přijmete ji i s jejími zvláštnostmi. Její dětství ani dospívání nebylo snadné. Matka je hypochondr a Veblen se jí snaží ve všem vyhovět a její otec je vážně psychicky nemocný. Paulovo dětství ovlivnil starší postižený bratr Justin a také Paulovi rodiče, kteří měli poněkud volnější morálku. Pokud se dvojici podaří vypořádat se svojí minulostí a odpustit svým blízkým, snad je čeká krásná budoucnost.

Kniha je velmi čtivá. To, co vás při čtení upoutá je autorčino barvité líčení prostředí. Autorka používá neobvyklá, ale trefná přirovnání při vykreslování situace, ale i při popisu okolí. Pro představu uvádím pár takových příkladů: „potok burácel, pěnil jako čarodějnický kotel“, „nad pohořím jejího poprsí se jako bouřková mračna stahovala tetování“, „jen zpola obydlená sídla zvedající se tu a tam nad okolním terénem jako puchýře na zanícené kůži“. Z celého díla je vidět, že autorka si umí pohrávat se slovy, správně je použít a její vyjadřování je originální.

„Chodila s Paulem už zhruba čtyři měsíce, a zatím bez větších hádek. Její nevyslovené potřeby dočasně ustoupily do pozadí a Paul byl ohromně spolehlivý. Jistě, vyvstaly drobné neshody, okamžiky přidušené zklamáním nad tím, jak se chová k veverkám nebo jak si cení materiálního vlastnictví, ale celkově měla pocit, že Paul odpovídá jejímu romantickému ideálu muže a avatara v tomto světě.“

Určitě jste hodně zvědaví jakou roli v příběhu sehrává veverka. Veblen veverky zbožňuje a ráda si s nimi povídá. Veverka je takovým objektem její fantasie a jeden takový „rozhovor“ s veverkou pěkně zamíchá s jejím vztahem s Paulem. Nechte se překvapit jak.

V knize najdete lásku, hledání cesty k sobě, odpuštění a porozumění, touhu být lepším a také touhu nebýt sám. Kniha rozjitří vaše smysly a zároveň vás pohladí po duši. Je to příběh „obyčejného“ amerického páru, který vám dlouho zůstane v mysli a možná pronikne až do vašeho srdce.

Kniha je rozčleněna do patnácti kapitol, které jsou různě dlouhé. I názvy kapitol jsou hodně originální a nedokázala jsem si pomocí nich představit, o čem kapitola bude. Vždy jsem porozuměla, až po jejím dočtení. Zajímavé jsou i ilustrační fotografie, které v knize najdete a které pomůžou vaší představivosti.

„Cítila ve vzduchu náznak změny. Že až do této chvíle byla vánoční stromek, který ozdobil někdo, kdo Vánoce nenávidí.“

Pokud toužíte po románu, který je originální, zábavný, upřímný a zahřeje vás u srdce, vezměte do ruky tuto knihu a čtěte.

Moje hodnocení je 100 %.

Děkuji Nakladatelství JOTA, že jsem si tento příběh o ženě, která milovala nejen veverky, mohla přečíst. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit zde.