„Westminsterskou
katedrálou vanul studený vítr. Starý chrámový varhaník si mnul ruce zkroucené
pakostnicí. Dosud se mu nepodařilo pochopit, proč se kostely musí stavět průčelím
k východu. Odtud sice dopadaly do svatostánku sluneční paprsky, ale
s nimi vanul i východní vítr, který přinášel ledový chlad. Z této
světové strany také občas přišlo neštěstí.“
Zdroj: Chrudimka.cz
Dirk
Husemann
se po přečtení jeho knih Slon pro Karla Velikého a Ledoví piráti (recenze)
zařadil mezi mé oblíbené autory, proto jsem si nemohla nechat ujít jeho novinku
Černý oheň z Byzance. Tentokrát nás autor zavede na samý sklon 16.
století. V Anglii vládne Alžběta I., pro niž Thomas Dallam
sestrojil samočinně hrající varhany. Bohužel se však vůči královně
dopustí prohřešku, z toho důvodu je nakonec vybrán, aby samočinné varhany
spolu s dalšími vyslanci dopravil sultánovi Mehmedovi III. do
Istanbulu jako dar, který by ho měl přesvědčit, aby se postavil na stranu
Anglie v boji proti Španělům. To však ještě Dallam netuší, co je hlavním
poselstvím výpravy.
Co
je onen tajemný černý oheň? Podaří se Dallamovi vypátrat starodávnou recepturu,
která je již roky zapomenuta? Co za dobrodružství ho na palubě královské fregaty
nesoucí název Hector a následně v samotném Istanbulu čeká? Dirk Husemann
dokáže psát tak, že se od čtení nebudete chtít odtrhnout.
„Vypadá
to,“ poznamenal, „že ta plavba je pro královnu velmi důležitá. Pro mě jsou zase
důležité ty varhany. A pro nás oba je důležitý náš život. To jsou tři důvody,
které mluví pro to, abychom si vybrali bezpečnější loď.“
Žádné komentáře:
Okomentovat