„Předtím, když k tomu došlo,
zvažovala, že se přizná, a možná to hned na začátku měla udělat. Nicméně šanci
promeškala a teď bylo pozdě. Příliš pozdě po tom všem, co následovalo: pátrací
akce, policie, články v novinách, naléhavé žádosti o jakékoliv informace. Nebyl
nikdo, komu by se mohla svěřit, nebyla naděje, že by jí někdy odpustili. Její
jedinou možností bylo zahrabat důkaz.“
Ačkoliv mám v knihovničce skoro všechny knihy, které Kate Morton u nás vyšly, je tato první, kterou jsem četla. A můžu konstatovat, že
rozhodně nebude poslední. Autorčin
styl psaní mi sedl a příběh, který pro nás ukryla v knize je velmi napínavý,
tajemný a určitě vás chytne za srdce.
Píše se rok 2003 a mladá nadějná policistka Sadie udělá při vyšetřování
jednoho případu „botu“, a tak jí její starší kolega doporučí vzít si dovolenou.
Sadie, ač nerada, poslechne, a odjede ke svému dědečkovi Bertiemu do Cornwallu. Jenže to by nebyla Sadie, aby se tam nepřipletla k dalšímu
případu. Objeví opuštěný dům u jezera a když se dozví, co se v něm před
sedmdesáti lety stalo, rozhodne se tomu přijít na kloub.
V červnu 1933 se z domu zvaném Loeanneth ztratil roční chlapec Theo Edevan, vytoužený syn, a nikdy se nezjistilo, co se tehdy při slavnosti letního
slunovratu stalo. Nyní po sedmdesáti letech žije již jen pár pamětníků, tehdy
šestnáctiletá Theova sestra Alice, nyní úspěšná spisovatelka detektivek, její
starší sestra Deborah a tehdy sedmnáctiletý začínající policista Clive. Sadie se nejprve obrátí na Alici a poté i na Cliva, jelikož je
rozhodnutá zjistit pravdu. Podaří se Sadie vyrovnat se s uzavřeným případem
matky, která opustila svoji malou dceru, a zároveň zjistit, kdo před sedmdesáti
lety unesl malého chlapce z jeho postýlky? Jaká tajemství střeží Alice a
Deborah? Jaká tajemství má sama Sadie? Co za tajemství si v sobě nesou další
postavy z příběhu?
„Sadie souhlasně zabručela.
Nedodala, že podle jejích zkušeností si minulost najde způsob, jak i po letech
člověka dostihnout bez ohledu na to, jak rychle utíkal, kolikrát začal od
nuly.“
Řeknu vám, že tak skvěle napsanou knihu, která je protkána tolika tajemstvími, jsem ještě nečetla. Autorka nás zavede do slepých uliček, předkládá nám
falešné stopy, aby na konci příběh
rozpletla, a čtenáře nenechala bez odpovědí. A to se mi moc líbilo.
Spisovatelka nás nechává vytvářet svoje hypotézy a možné varianty toho, co se
stalo. Od poloviny knihy vám již vaše
fantazie poběží na plné obrátky. A
ten konec, ten je bravurní, přestože vás
asi deset stran před koncem nejspíš napadne to, co nám autorka odhalí na
posledních pár stranách.
V knize se prolínají tři časové roviny. Současnost, rok
2003, a období před sedmdesáti lety a události roku 1911, kdy se Alicina matka Eleanor osudově setkala s budoucím
manželem Anthonym. Životy postav
ovlivnilo i několik historických událostí, potopení Titaniku a obě světové
války. Při čtení budete mít touhu číst
dál a dál, dokud se nedozvíte pravdu. Prolínání časových os se mi moc
líbilo, dodává to knize na napětí, a
autorka to skvěle využívá k tomu, aby nám postupně
odhalovala indicie, které nás dovedou k šokujícímu rozuzlení.
Je úžasné, že v knize nesledujeme pouze osudy jedné postavy, ale autorka nás vtáhne hned do několika životů. A nejen rodina Edevanových má své
tajemství. Život Sadie je neméně zajímavý, její postavu jsem si oblíbila. Alice
je stará dáma, spisovatelka, která má své vrtochy a má na ně právo. A má můj
obdiv za to, že tolik let žila s takovým tajemstvím, a nikdy ho neprozradila.
„Zvláštní věc, chystat se
prozradit strašlivé tajemství někomu, kdo ji zná téměř stejně dobře jako ona
sama. Nikomu jinému by se Alice nesvěřila.“
Je to příběh opravdové
lásky, ale i bolesti, utrpení,
strachu, odvahy, touhy bojovat, síly uchovat tajemství, síly se obětovat a zachránit tak to
nejcennější, co v životě máme.
Kniha se čte sama.
Zařadila bych ji do kategorie románů pro
ženy s detektivní zápletkou. První, co mě na knize upoutalo, byla obálka, ta je opravdu nádherná, jemná a můžeme se domýšlet, zda žena na obálce
představuje Eleanor.
Tento příběh a jeho postavy
vám přirostou k srdci a nebudete se
s nimi chtít rozloučit. Chvílemi budete zoufalí, že se nedozvíte pravdu, ale
pak zase přijde naděje, že čas nesmazal všechny stopy, jelikož tajemství je někde ukryté, stačí ho najít.
„Při prohledávání domu narazíte
na nejrůznější věci. Spoléhám na vaši diskrétnost. Všichni máme tajemství, o
nichž si přejeme, aby tajemstvími zůstala, že?“
Knihu doporučuji všem ženám
všech věkových kategorií, každá si
zde může najít svoji oblíbenou postavu. Pokud milujete záhady, odkrývání
tajemství z dávné minulosti, napětí, hledání pravdy a uzavřené konce, je to to pravé čtení pro vás.
Moje hodnocení je zasloužených 100 % a těším se na čtení
dalších autorčiných knih.
Skvělá recenze. Kniha vypadá báječně. Zatím jsem od autorky četla jen Tajemství letního odpoledne, ale hodně se mi líbila, hlavně konec, protože byl hodně nečekaný, ale skvělý. Knížku si píšu na seznam a snad si ji brzy pořídím :-)
OdpovědětVymazatTajemství letního odpoledne jsem ještě nečetla, ale mám ji doma a mám ji v plánu;) Ztracený slib se mi líbil fakt moc. Ještě jsem četla Zapomenutou zahradu, taky bude brzy recenze a můžu říct, že je taky skvělá.
Vymazat