„To není žádný zázrak, to mi věřte! Je to jen výsledek
mistrovského učení o těle a principech, které vycházejí z opravdového
umění. Přeměna jistých kovů a jejich přimíchání v přesných poměrech do
skla dodají světlu smrtící sílu.“
Skleněná past mě upoutala svojí krásnou obálkou a
následně mě k přečtení knihy nalákala její anotace, která slibuje
dobrodružný příběh. Jedná se o historickou detektivku na pozadí renesanční Francie.
Po přečtení knihy bych řekla, že je to spíše historický thriller. A když
vám prozradím, že v něm důležitou roli hraje důvtipná lékárnice, odehrají
se v něm podivné vraždy tří alchymistů, na scénu vystoupí albín, nápověda
je ukrytá v šifrách, podezřelými jsou ilumináti, možná vám na mysli
vytane Dan Brown. Už po přečtení prvních stránek se mi jméno tohoto
spisovatele vkradlo do hlavy a měla jsem dojem, jakoby spoluautorem byl i on.
Éric Fouassier stvořil postavu Roberta Langdona v sukni, mladou lékárnici Héloïse
Sanglarovou.
Příběh začíná vraždou jednoho ze zkušených alchymistů a
následně je na královský dvůr pozvána lékárnice Héloïse, kterou královna Anna
Bretaňská pověří nelehkým úkolem, vypátrat vrahy tří alchymistů a odhalit
spiknutí proti samotnému králi Francie. Jako ochránce a pomocník v pátrání
je Héloïse přidělen kapitán královniny gardy baron de Comballec a
s ním cestuje i jeho sluha Robin. Vyšetřovatelé na stopě viníků
netuší, že jejich samotné kroky jsou sledovány a vedeny tak, aby vše bylo
odhaleno v pravou chvíli. V nejeden okamžik jim jde o život a všechno
ještě více zamotá láska. Podaří se Héloïse a baronovi včas odhalit zrádce?
Kam až je tajemné šifry dovedou? Kdo stojí za samotným spiknutím?
Kromě osudů Héloïse v knize sledujeme i příběh rytíře
Bayarda, Héloïsiny jediné lásky. Rytíř Bayard hrdě bojuje proti Španělům,
ale jakmile se dozvídá, že je Héloïse v nebezpečí, ani minutu neváhá.
Dorazí Bayard na pomoc včas?
„Bayard…Jediná vzpomínka na rytířovo jméno stačila
k tomu, aby se mladá žena zachvěla. Vzpomínala si na něžné city, které
mezi nimi vzplanuly, od prvního kradmého polibku, který si vyměnili
v komnatách zámku v Amboise. Pořád nechápala, proč k ní rytíř
tak náhle ochladl, když byla osvobozena.“
Héloïse je čtyřiadvacetiletá lékárnice. Na svoji dobu má
pro ženu neobvyklé povolání, lékárnu však zdědila po svém otci, který ji do
lékárnického umění zasvětil. Héloïse je důvtipná, bystrá, chytrá a
v životě si dokáže poradit. Tato hrdinka mi přirostla k srdci.
Bylo pro mě překvapivé, že ačkoliv přišla nespravedlivě o otce, je ochotná
královně pomoci a pustí se do nebezpečného pátrání.
Kniha se čte jedním dechem. Je plná zvratů a
nečekaných událostí. Autor bravurně využívá napětí a dokáže ho vygradovat.
Překvapivá pro mě byla i milostná linka příběhu, která je neméně
dramatická. Při čtení jsem nedokázala odhalit, kdo za spiknutím stojí a
tahá za pomyslné nitky. A konec příběhu je víc než nečekaný a doufám, že
si jím autor jen nachystal prostor pro další knihu o Héloïse, jinak moje romantická
duše bude trpět.
Líbilo se mi, jak autor využil při vytváření šifer znalost
jednotlivých měst a míst ve Francii, muselo to dát velikou práci, aby do sebe
vše krásně zapadalo.
„Když se sklonil, aby ji políbil na rty,
neprotestovala. Její doširoka otevřené oči se na něj vážně dívaly, ale stále
ještě jako by pozorovaly nějakou tajemnou vnitřní vidinu. Nicméně mu polibek
vrátila, protože jeho živočišné teplo bylo v té chvíli jedinou věcí, na
niž se mohla upnout, a protože uvnitř ještě strašně cítila volání prázdnoty.“
Jediné, co musím knize vytknout je použití slov megafon,
kóma, hotel a parakotoul, nevím, zda se jedná o chybný překlad, či zda je
použil sám autor. Ale zařazení těchto slov do období renesance se mi zdá do očí
bijící.
Jedná se o knihu plnou napětí, odvahy, touhy, lásky,
ale i zrady a smutku.
Doporučuji všem, kteří si rádi přečtou zas trochu
jinou historickou detektivku, těm, co mají rádi šifry a především těm, co
touží po napínavém příběhu, v němž nemalou roli hraje láska.
Moje hodnocení je 95 %. A doufám, že autor píše pokračování.
„Chcete říct, že víte o spiknutí od začátku?“
„Víc než to! To my jsme ho vytvořily z ničeho.
Malé hezké spiknutí se vzteklým bláznem v čele, který bude dokonalým
terčem.“
Tímto děkuji Nakladatelství JOTA za to, že jsem se
mohla přenést do renesanční Francie a vydat se na dobrodružnou cestu spolu se
sympatickou hlavní hrdinkou. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit zde.
Super recenze, o knize jsem ještě neslyšela, ale vypadá hrozně zajímavě :O Děkuju za tip! :-) MCelkově od Joty jsem četla poměrně málo knih, musím to napravit. :-D
OdpovědětVymazatDěkuji.Jota vydává moc pěkné knihy. Můžu ještě z poslední doby doporučit Tajemné cesty parfémů. Mám tu na blogu taky recenzi.
VymazatVýborná recenze :) Právě čekám, až mi kniha přijde a doufám, že bude opravdu stát za to :)
OdpovědětVymazatDěkuji. Čím víc jsem měla přečteno, tím víc si mě autor získával. A na konci jsem zatoužila po pokračování. Tak ať se taky líbí.
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat