O kousek šťastnější, autor Derren Brown, vydalo Nakladatelství Ocelot, Praha 2021, 120 stran
„V této knize si
představíme způsob, jak dosáhnout štěstí, starší více než dva tisíce let, a
přesto velmi moderní. Mnohé myšlenky jsou v přímém rozporu s principy
moderního masového pojetí svépomoci a pravděpodobně i s naší intuicí. Jiné
nám mohou připadat jako samozřejmé, ale tím, jak příjemně známé nám jsou,
ztratily velkou část svého náboje.“
Kdo
z nás netouží být šťastný. Tato touha je možná tak stará jako lidstvo samo
a člověk si ve své honbě za tímto stavem mysli často neuvědomí, že vlastně může
být šťastný teď a tady, pokud
přehodnotí svůj pohled na svět.
Když
jsem dostala možnost přečíst si tuto knihu, neváhala jsem a nyní vím, že moje
intuice mi napověděla správně. Ačkoliv kniha nemá zrovna nejpoutavější obálku,
a tak nějak moc netuším, proč je na obálce pes, ale po přečtení anotace mi hned
problesklo v mysli, že toto by mohla být zajímavá knížka. Jedná se o útlou publikaci, která má něco málo
přes sto stran a je rozdělena do sedmnácti kratších kapitol. Když budete chtít,
přečtete ji během chvíle, což bych zrovna nedoporučovala. Lepší je si tuto
knihu tak trochu dávkovat a nechat si
prostor na přemýšlení a vstřebání toho, co autor chtěl svým textem předat.
Při
čtení jsem byla nadšená, protože toto je kniha,
která mi ještě více otevřela oči a také kniha, ve které souhlasím s
většinou autorových myšlenek. Musím se přiznat, že to pro mě nebylo zas takové
prozření, protože to mám v životě nastavené dost podobně tomu, co autor
doporučuje, ale i tak se mi dostalo několik dalších poznatků, které mi více otevřely
oči, a ačkoliv se mi třeba tolik nezamlouvají, musím uznat, že jsou pravdivé.
„Nedostaneme se do
bodu, ve kterém se vše spojí. Neztrácejme proto čas: místo toho všemi svými
silami zařiďme, aby byla cesta příjemná a smysluplná. Alan Watts (který na západ
přinesl mnoho východních názorů) poukázal na to, že při poslechu hudby nebo
četbě knihy nepřeskočíme rovnou na konec, kde se vše spojí. Ale v životě se
na konce upínáme. Možná je život spíš jako hudební dílo, a my jím máme
protančit.“
Autor poukazuje na
to, jakými způsoby se snaží lidé hledat svoji cestu ke štěstí a že tato honba
může člověka nakonec zničit. Autor nedoporučuje vytyčování dlouhodobých
a nedosažitelných cílů, jejichž neslnění nás akorát stresuje. Také poukazuje na
to, že štěstí hledáme často v nesprávných
věcech, ve hromadění hmotných statků, nakupování věcí, které ve skutečnosti
nepotřebujeme a které nás učiní šťastnými jen na chvíli a velký problém
spatřuje i v tom, že si dost často nárokujeme, že nás má učinit šťastným
někdo druhý. Přitom nejdůležitější je začít u sebe a zabývat se jen věcmi (myšlenkami), se kterými my sami můžeme něco udělat, které my můžeme ovlivnit
a říká, jak se postavit k situacím, do nichž nemůžeme zasáhnout. A toto je
jen zlomek myšlenek, které v knize najdete. Byla jsem mile překvapena, jak takto útlá kniha, může člověku tolik dát.
Stačí naťuknout a nasměrovat, není třeba napsat několikasetstránkový elaborát,
který řadu čtenářů odradí již na začátku.
Zajímavý
je i autorův názor na motivační knihy, které častokrát vedou úplně k jinému
efektu, než jejich čtenář očekává. Líbí se mi, jak autor ke čtenáři promlouvá
narovinu a nezdráhá se říct, co někteří
lidé nechtějí slyšet a možná se s tím vůbec neztotožní.
Myslím,
že každý z nás si může v této knize najít to, s čím se ztotožní,
pro někoho bude kniha velkým prozřením, pro někoho potvrzením toho, že jeho
postoj k životu se ubírá správným směrem. Kniha nese podtitulek Poznámky pro uklidnění a já věřím, že po přečtení autorových myšlenek v sobě
může člověk naladit novou a klidnější životní strunu.
„Snažíme se
vyhnout rušivým elementům, jak to však zvládnout ve světě, který je zdánlivě
odhodlaný překazit každý náš pokus o nalezení duševní pohody?“
Knihu bych
doporučila všem, kteří mají pocit, že nikdy nemohou být šťastní a že šťastní
jsou pouze ti druzí,
všem, kteří očekávají, že je někdo učiní šťastnými, ale i těm, co v sobě již
našli duševní rovnováhu a dokážou ji korigovat i v různých situacích.
Jak
sám autor v úvodní kapitole vysvětluje, kniha O kousek šťastnější je vlastně takový přehled základních myšlenek,
jimž se podrobněji věnoval ve své knize Happy,
ta bohužel u nás nevyšla. Doufám, že třeba jednou vyjde, protože bych si ji
také ráda přečetla.
Děkuji
knihkupectví Megaknihy.cz a Nakladatelství Ocelot za další
nasměrování tou správnou cestou. Pokud vás kniha zaujala, můžete ji pořídit zde.
„Ať žije
rozmanitost, odpočinek, slunění, nabírání sil, změna a nové perspektivy. Buďme
však opatrní a nehledejme řešení na nových místech, ať už zeměpisných, nebo
metaforických. Nové město, nový dům, nový partner: pořád tam budeme my, se
svými spolehlivými zásobami nevědomé energie, připraveni reagovat na podobné
impulzy tak jako dříve.“
Moje
hodnocení je 100 %.
Žádné komentáře:
Okomentovat