sobota 1. ledna 2022

Obrázkové čtení se čtyřnohým kamarádem (recenze knihy Příhody pejska Chloupka – Henriette Wichová)

„Chtěl bys bydlet v našem domě a být můj domácí mazlíček? Napořád?“ Chloupek pustí balón a rychle nastraží uši. Být domácí mazlíček? Co to je? „Dostaneš svůj vlastní pelíšek. Já budu tvůj páníček a často si budeme hrát s míčem,“ povídá Lukáš. Tohle se malému pejskovi moc líbí!“


Máte doma předškoláka, nebo dítko, které se začíná učit číst? Pak tu pro vás mám tip na obrázkové čtení z edice Učíme se číst s myškou Majdou od Nakladatelství JUNIOR, a to knihu Příhody pejska Chloupka.
 
V knize najdete čtyři krátké příběhy kluka Lukáše a jeho nového čtyřnohého kamaráda pejska Chloupka. Děti se dozvědí, jak si Lukáš Chloupka vybral, co Chloupek rád jí, kam chodí rád na procházky a také že nerad nechává svého páníčka odcházet, i když je to jen na chvíli. Nad knihou můžete s budoucími malými čtenáři strávit hezké chvíle. Děti mají tato obrázková čtení ve velké oblibě.




středa 29. prosince 2021

Když zhasne celý New York (recenze knihy Blackout – Ashley Woodfolková, Angie Thomasová, Nic Stoneová, Nicola Yoonová, Tiffany D. Jacksonová, Dhonielle Claytonová))

Blackout, Dhonielle Claytonová a kol., vydalo Nakladatelství JOTA, Brno 2021, 240 stran

„Uvědomuješ si, že se nacházíme uprostřed týhle mega… události? Budeme o tom moct říct našim dětem!“
„Proč se chováš, jako by tohle byla druhá světová válka?“ zasměju se. „Je to jen výpadek proudu.“
„Jo, ale během výpadku proudu se dějou pěkně šílený věci,“ řekne Kareem a zase si kontroluje mobil. Já myslela, že je na šrot. „Ty si přece pamatuješ, co se stalo během výpadku v sedmdesátkách, ne?“

 
Když člověk zaslechne slovo blackout, možná mu naskočí husí kůže, možná ho polije horko, záleží, jak reaguje na nepříjemné a stresující situace. A ačkoliv kniha nese v názvu slovo, které lidi spíše děsí, děsivá není. Jedná se o žánr young adult, který sice obvykle nevyhledávám, ale během roku přijde pár období, kdy si ráda přečtu knihu, u níž mohu vypnout a nechat se unášet příběhem. Takovým obdobím je i předvánoční čas, kdy si ráda přečtu romantický příběh, který člověka zahřeje u srdce, a ten najdete i v této knize, vlastně hned několik příběhů o lásce.
 
Je to zvláštní, že po přečtení anotace se mi vybavila kniha Sněží, sněží, protože Blackout se odehrává v jednom horkém letním dni v New Yorku, kdy v celém městě dojde k výpadku proudu, ale věřte, že kniha ve mně i tak vyvolala krásnou předvánoční atmosféru, protože v ní jde především o lásku. Je jedno, zda máte bílou, nebo hnědou barvu kůže, je jedno, zda jste žena, či muž, nebo zda se vám líbí ženy, nebo muži, či obojí, nebo zda jste mladí, nebo staří, protože všichni toužíme po tom milovat a být milováni. A právě v této knize se prolínají příběhy šesti dvojic, které se nacházejí v různých fázích vztahu – někteří se rozešli, někteří jsou přátelé, někteří se znají, ale nejsou pár, a někteří se teprve setkají. Pokud tuto knihu budete číst v době, kdy budete toužit po troše romantiky, tato kniha vám ji dá. Usaďte se do křesla s hrnkem horké čokolády a pojďte sledovat, co s lidmi udělá, když zhasne celý New York.
 
„Kareem se zadívá na oblohu a zašklebí se. „Jo, holka, to je přesně tvůj problém. Neumíš žít okamžikem.“
„Cože? To teda umím!“
„Už od první třídy ses vždycky bála, co bude dál,“ pokračuje a pořád se dívá nahoru. „Přemejšlela jsi, co budeme mít k obědu, ještě než jsi dojedla snídani. Celej druhej stupeň byl o střední a celá střední byla zase jen o vejšce. Nejseš schopná si užít to, co je přímo před tebou.“
 
Na knize spolupracovala šestice autorek young adult literatury a za to, že kniha vznikla vděčíme takovému pomyslnému blackoutu celé naší společnosti v loňském roce a také neteři jedné z autorek, to byly takové dva zásadní impulsy pro hlavu celého projektu Dhonielle Claytonovou, jednu z autorek. Myslím, že výsledek stojí zato, a ačkoliv na knize pracovalo více spisovatelek, nakonec vznikl povedený celek. Čeká na vás deset kapitol, kdy pět autorek napsalo každá po jedné kapitole, kterou věnovaly vždy jiné milostné dvojici, a pak na vás čeká příběh šesté dvojice, který se se zbývajícími příběhy střídá a je rozdělen do pěti kapitol. A ač se zdá, že hlavní hrdinové mají na ten den různé plány, nakonec jejich kroky vedou stejným směrem.
 
Kniha se mi četla skvěle a řekla bych, že styly psaní jednotlivých autorek nejsou natolik rozdílné, aby na sebe při čtení upozorňovaly, a čtenáře to rušilo. Velmi se mi líbil, dalo by se říct, že hlavní příběh celé knihy, a to kapitoly věnované Tammi a Kareemovi. Díky tomu, že jejich vztah dostal v knize největší prostor, se dozvíme hodně o jejich minulosti, o tom, co si každý z nich myslí, a jak častokrát dojde k velkému nedorozumění, a dva lidé si chování toho druhého špatně vyloží. A vás pak napadne, ještěže člověk občas dostane druhou šanci. Další příběh, který mě tak trochu dojal a při kterém jsem si nervozitou div nekousala nehty (ačkoliv to nikdy nedělám), byla kapitola věnovaná Laně a Tristánovi. U srdce mě také zahřálo osudové setkání Grace a Seymoura, náhody se zkrátka dějí. V knize také najdete dvě kapitoly věnované láskám mezi stejnými pohlavími a ani v nich není o nic méně romantiky a napětí než v těch ostatních. Zkrátka každý s přijde na své.
 
„Některé příběhy je lepší vyprávět ve tmě. A nemluvím jen o těch strašidelnejch, kde někdo někoho honí po lese. Nebo všechny ty detektivky, kde bývá skupina podezřelejch zavřená v jednom domě. Ale i milostný příběhy mohou zazářit, když zhasnou světla.“
 
Přestože je kniha určena především dospívajícím, s chutí si ji může přečíst kdokoliv, kdo nezapomněl, jaké to je toužit po lásce. Tato kniha pravděpodobně vyvolá vzpomínky i na vaše lásky.
 
Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi romantické příběhy a těm, co nemají předsudky, a to jak rasové, tak vůči lásce ke stejnému pohlaví. V této knize může každý najít kousek sebe, protože jak jsem řekla již v úvodu, je jedno, jak vypadáte, či kdo vás přitahuje, všichni toužíme po blízkém člověku.
 
Moje hodnocení je 100 %.
 
„Vždycky jsem tě miloval, ale nevěděl jsem, jestli v sobě najdeš místo mě taky milovat,“ zašeptá.“
Zastavíme se a nadechneme se.
Nemůžu se neusmát. „Budeš si tohle pamatovat?“
„Navěky.“
 
Děkuji Nakladatelství JOTA za možnost naladit se v předvánočním čase na romantickou vlnu. Od knihy jsem dostala to, co jsem očekávala, a pokud vás Blackout zaujal, můžete si jej pořídit zde.




pondělí 27. prosince 2021

Štěstí hledejte ve své mysli (recenze knihy O kousek šťastnější – Derren Brown)

 O kousek šťastnější, autor Derren Brown, vydalo Nakladatelství Ocelot, Praha 2021, 120 stran

„V této knize si představíme způsob, jak dosáhnout štěstí, starší více než dva tisíce let, a přesto velmi moderní. Mnohé myšlenky jsou v přímém rozporu s principy moderního masového pojetí svépomoci a pravděpodobně i s naší intuicí. Jiné nám mohou připadat jako samozřejmé, ale tím, jak příjemně známé nám jsou, ztratily velkou část svého náboje.“

 
Kdo z nás netouží být šťastný. Tato touha je možná tak stará jako lidstvo samo a člověk si ve své honbě za tímto stavem mysli často neuvědomí, že vlastně může být šťastný teď a tady, pokud přehodnotí svůj pohled na svět.
 
Když jsem dostala možnost přečíst si tuto knihu, neváhala jsem a nyní vím, že moje intuice mi napověděla správně. Ačkoliv kniha nemá zrovna nejpoutavější obálku, a tak nějak moc netuším, proč je na obálce pes, ale po přečtení anotace mi hned problesklo v mysli, že toto by mohla být zajímavá knížka. Jedná se o útlou publikaci, která má něco málo přes sto stran a je rozdělena do sedmnácti kratších kapitol. Když budete chtít, přečtete ji během chvíle, což bych zrovna nedoporučovala. Lepší je si tuto knihu tak trochu dávkovat a nechat si prostor na přemýšlení a vstřebání toho, co autor chtěl svým textem předat.
 
Při čtení jsem byla nadšená, protože toto je kniha, která mi ještě více otevřela oči a také kniha, ve které souhlasím s většinou autorových myšlenek. Musím se přiznat, že to pro mě nebylo zas takové prozření, protože to mám v životě nastavené dost podobně tomu, co autor doporučuje, ale i tak se mi dostalo několik dalších poznatků, které mi více otevřely oči, a ačkoliv se mi třeba tolik nezamlouvají, musím uznat, že jsou pravdivé.
 
„Nedostaneme se do bodu, ve kterém se vše spojí. Neztrácejme proto čas: místo toho všemi svými silami zařiďme, aby byla cesta příjemná a smysluplná. Alan Watts (který na západ přinesl mnoho východních názorů) poukázal na to, že při poslechu hudby nebo četbě knihy nepřeskočíme rovnou na konec, kde se vše spojí. Ale v životě se na konce upínáme. Možná je život spíš jako hudební dílo, a my jím máme protančit.“
 
Autor poukazuje na to, jakými způsoby se snaží lidé hledat svoji cestu ke štěstí a že tato honba může člověka nakonec zničit. Autor nedoporučuje vytyčování dlouhodobých a nedosažitelných cílů, jejichž neslnění nás akorát stresuje. Také poukazuje na to, že štěstí hledáme často v nesprávných věcech, ve hromadění hmotných statků, nakupování věcí, které ve skutečnosti nepotřebujeme a které nás učiní šťastnými jen na chvíli a velký problém spatřuje i v tom, že si dost často nárokujeme, že nás má učinit šťastným někdo druhý. Přitom nejdůležitější je začít u sebe a zabývat se jen věcmi (myšlenkami), se kterými my sami můžeme něco udělat, které my můžeme ovlivnit a říká, jak se postavit k situacím, do nichž nemůžeme zasáhnout. A toto je jen zlomek myšlenek, které v knize najdete. Byla jsem mile překvapena, jak takto útlá kniha, může člověku tolik dát. Stačí naťuknout a nasměrovat, není třeba napsat několikasetstránkový elaborát, který řadu čtenářů odradí již na začátku.
 
Zajímavý je i autorův názor na motivační knihy, které častokrát vedou úplně k jinému efektu, než jejich čtenář očekává. Líbí se mi, jak autor ke čtenáři promlouvá narovinu a nezdráhá se říct, co někteří lidé nechtějí slyšet a možná se s tím vůbec neztotožní.
 
Myslím, že každý z nás si může v této knize najít to, s čím se ztotožní, pro někoho bude kniha velkým prozřením, pro někoho potvrzením toho, že jeho postoj k životu se ubírá správným směrem. Kniha nese podtitulek Poznámky pro uklidnění a já věřím, že po přečtení autorových myšlenek v sobě může člověk naladit novou a klidnější životní strunu.
 
„Snažíme se vyhnout rušivým elementům, jak to však zvládnout ve světě, který je zdánlivě odhodlaný překazit každý náš pokus o nalezení duševní pohody?“
 
Knihu bych doporučila všem, kteří mají pocit, že nikdy nemohou být šťastní a že šťastní jsou pouze ti druzí, všem, kteří očekávají, že je někdo učiní šťastnými, ale i těm, co v sobě již našli duševní rovnováhu a dokážou ji korigovat i v různých situacích.
 
Jak sám autor v úvodní kapitole vysvětluje, kniha O kousek šťastnější je vlastně takový přehled základních myšlenek, jimž se podrobněji věnoval ve své knize Happy, ta bohužel u nás nevyšla. Doufám, že třeba jednou vyjde, protože bych si ji také ráda přečetla.
 
Děkuji knihkupectví Megaknihy.cz a Nakladatelství Ocelot za další nasměrování tou správnou cestou. Pokud vás kniha zaujala, můžete ji pořídit zde.
 
„Ať žije rozmanitost, odpočinek, slunění, nabírání sil, změna a nové perspektivy. Buďme však opatrní a nehledejme řešení na nových místech, ať už zeměpisných, nebo metaforických. Nové město, nový dům, nový partner: pořád tam budeme my, se svými spolehlivými zásobami nevědomé energie, připraveni reagovat na podobné impulzy tak jako dříve.“
 
Moje hodnocení je 100 %.


sobota 4. prosince 2021

Až na samé dno (recenze knihy Volný pád – Joseph Finder)

„To je kvůli tobě!“ V Lucasových rozšířených očích se zaleskly slzy. „Kvůli všem těm lidem, co jsi vyhodil, kvůli tomu, jak tě všichni ve městě nenávidí!“
Nick nevěděl, co na to říct.“




Kniha Volný pád od amerického spisovatele Josepha Findera se pro mě stala napínavou jízdou. Možná si při pohledu na knihu řeknete, zda není na thriller až moc objemná, že přes šest set stran mívají spíše historické romány, ale rozhodně se nenechte odradit. Po celou dobu čtení mi na mysl nepřišlo, že příběh mohl autor zkrátit. Vše v knize má své místo a napětí autor udržuje střídáním kapitol z pohledu jednotlivých postav a v neposlední řadě vypjatými situacemi a skvělou zápletkou.

Nick Conover, hlavní hrdina, a také postava, které toho autor na její bedra naložil tolik, že jsem si říkala, jak to ještě může zvládnout. Nick před rokem přišel o manželku, a zdá se, že nyní ztrácí i svého syna Lucase, a vypadá to, že v ohrožení je i jeho pozice ve firmě, z níž uplynulých letech musel propustit polovinu zaměstnanců, což v maloměstě znamená, že si zadělal na pořádný problém, jelikož pomalu není rodina, jíž by se to nedotklo. Svým jednáním si vysloužil přezdívku Řezník, a to netuší, že se jeho život může ještě více zkomplikovat. Se svými dětmi žije v hlídané rezidenční čtvrti, jenže se tam vůbec necítí v bezpečí, a to kvůli několika vniknutím do jeho domu. Poté, co se situace vyhrotí a on přijde o dalšího člena své rodiny, je odhodlán bránit své děti za každou cenu. Co se stane, když překročíte hranici a dojde ke zločinu? Co když zároveň cítíte, že ztrácíte pozici ve firmě, na níž vám záleží? Co když se nemůžete vzpamatovat z velké životní ztráty a zapomínáte na ty, kteří vás potřebují? Co když si do svého života vpustíte osobu, o níž skoro nic nevíte? Řeknu vám jedno, tohle vše povede k volnému pádu. Dokáže se však Nick zvednout ze dna? Čeká vás opravdu napínavý příběh plný zvratů a životních překážek.
 
„Každý jedno tvý rozhodnutí se týká i mě,“ řekl Eddie. „A já hlasuju proti. Takže nic dělat nebudeš. Co se stalo, nejde odestát. Na to už je teď kruci pozdě.“

 

Celou recenzi najdete na Chrudimka.cz




úterý 30. listopadu 2021

Týden plný zábavy (recenze knihy Veselý týden – Obrázkové čtení Ladislava Horová)

„JMENUJI SE ADÉLKA A BUDU VÁM VYPRÁVĚT, CO DĚLÁM BĚHĚM CELÉHO TÝDNE. NÁZVY DNŮ SE MI SICE JEŠTĚ TROŠKU PLETOU. ALE TO SE BRZY ZMĚNÍ. POVÍM VÁM, CO DĚLÁM NEJRADĚJI, JAKÁ JSOU MÁ PŘÁNÍ A CO MĚ BAVÍ. KAŽDÝ MÁ PŘECE NĚJAKÉ PŘÁNÍ. LÍBÍ SE MI, KDYŽ SE LIDÉ SMĚJÍ. CELÝ TÝDEN BÝVÁ VESELO.“




Dnes tu pro vás mám tip na čtení s obrázky pro předškoláky nebo pro malé začínající čtenáře v první třídě. Kniha se jmenuje Veselý týden a je určena dětem, které se pomalu chystají učit se číst, čemuž by jim měl napomoci text doplněný obrázky, které nahrazují jednotlivá slova ve vyprávění.

V knize na vás čeká příběh Adélky, která chodí do mateřské školy a provede vás jedním svým týdnem. Není to však pouhý příběh o běžných každodenních činnostech během jednotlivých dnů, je to zároveň seznámení se s dny v týdnu, jak jdou za sebou a také s jednotlivými částmi dne, kdy děti dostanou představu o hlavních úsecích dne, a co se v tu dobu často odehrává. V pondělí začínáme s Adélkou ránem, v úterý se přesuneme do dopoledne, ve středu nahlédneme do času oběda, tedy poledne, čtvrtek je věnován době odpoledne a v pátek se dovíme, co dělá Adélka večer, a pak přijde víkend a my se s Adélkou vypravíme na pouť a neděle je věnována společenským hrám. Zároveň můžeme sledovat i proměnlivé počasí. Zkrátka tato celkem útlá knížečka je nabitá informacemi z všedních dní a hravou formou je přiblíží dětem.

Na začátku knihy je krátké představení Adélky, pak následuje rozcvička po jednotlivých dnech, kde rytmické říkanky provází text napovídající pohybový doprovod pro jednoduché protažení. Pak již následují jednotlivé dny v týdnu vždy s krátkým příběhem. V textu, který je psán velkými tiskacími písmeny, jsou některá slova nahrazena obrázky, aby děti mohly text „číst“ s vámi. Za každým dnem je pak jedna stránka věnována krátké říkance, či básničce. Některé slouží k rozcvičce jiné si můžete zazpívat na melodie známých písniček, kdy v závorce je uvedeno, ze které písničky máte použít melodii. Na konci pak naleznete jednoduché, zábavné, ale i poučné úkoly pro děti, jeden na každý den, kdy si procvičí například barvy, počítání, co k sobě patří a podobně.

„V SOBOTU A V NEDĚLI
(na melodii Kočičí bratři)

V SOBOTU A V NEDĚLI, NEMUSÍME CHVÁTAT,
ZŮSTANEME V POSTELI, NEŽ PŘILETÍ NÁPAD.
CELÝ DEN SI HRAJEME PODLE NAŠICH PŘÁNÍ,
POČKÁME SI, DOKUD NÁS NEPŘEMŮŽE SPANÍ.“






neděle 24. října 2021

Jako ptáček v kleci (recenze Okno s dívkou a ptáčkem – Dagmar Digma Čechová)

Okno s dívkou a ptáčkem, autorka Dagmar Digma Čechová, vydalo Nakladatelství MOBA, Brno 2021, 276 stran

„Koneckonců, otec by měl ocenit, že šel na vzduch dobrovolně, aniž by mu to někdo pořád dokola radil. Beztak nebylo uvnitř co dělat, když ten dinosaurus nevlastnil ani komp a nechat notebook doma v Čechách byla mámina podmínka. Takhle nesmlouvavou ji vídal málokdy.
Ty kecy o závislosti ho vytáčely ze všeho nejvíc. Oni prostě vyrůstali v jiné době, takže logicky trávili svůj čas jinak, jenže to nebyli schopní pochopit. Chtít po dnešních dětech, aby skákaly gumu nebo cvrnkaly kuličky, považoval za těžkou demenci a marnou snahu vrátit čas, která byla logicky odsouzená k záhubě. Jenže generace jeho rodičů byla prostě hrozně úporná.“

 
Když jsem poprvé viděla obálku novinky Dagmar Digma Čechové a koukla na název Okno s dívkou a ptáčkem, věděla jsem, že si knihu s chutí přečtu, ačkoliv jsem vůbec netušila, o čem bude. Po přečtení anotace se dostavil neomylný pocit, že se mi kniha bude opět líbit jako její předchozí knihy Nemusíš! (recenze) a Nesejdeš z cesty (recenze). A nyní již vím, že mě moje intuice opět nezklamala, tato kniha je sice odlišná od dvou předchozích, ale tajemný příběh, odehrávající se v ještě tajemnější Normandii, si mě získal, a ještě dlouho na něj budu myslet.
 
Devatenáctiletý René, kterému se bohužel nepovedla zkouška z dospělosti a se kterým si jeho matka neví rady, je vyslán ke svému otci do malého městečka na pobřeží Normandie, ve které se střídá počasí skoro tak často jako Reného nálada. Mladý nejistý kluk jednoho dne narazí na neznámou dívku Gale, která upoutá jeho pozornost a začne se odvíjet lehce romantický příběh, který však přeruší nečekaná událost, kterou autorka zmiňuje již v anotaci. Poté se přesouváme o tři roky dál, kdy René vyráží do Anglie, přesněji do Skotska s cílem cestovat a procvičit si cizí jazyk. Ještě před odletem však dostává indicie, které v něm vyvolají vzpomínky na minulost. Kdo byla ta tajemná dívka Gale? Proč rozmlouvala s ptáčkem v kleci? Co když slovy jedné z hrdinek: „Věci stejně jako lidé, ve skutečnosti často nebývají tím, čím se zdají být.“?
 
„Taková tedy budou její pravidla? Chce po něm, aby byl totálně pasivní a nechal si od ní všechno líbit? To, že jí nerozuměl a nevyznal se v ní, ho nijak nepřekvapovalo. Jen ho děsilo, že když neví, co přesně má dělat, nebo naopak nedělat, neustále hrozí riziko, že zase něco udělá špatně a všechno zkazí. Jí to snad přišlo vzrušující, jemu tedy zároveň i dost strašidelné. Ale bránit se čemukoliv, co se mu z její strany nabídne, rozhodně neměl v plánu.“
 
Kniha má pozvolný rozjezd, kdy sledujeme lehce romantický příběh dvou mladých lidí až do bodu zlomu, poté autorka bravurním způsobem přejde do zcela jiného žánru, když nám poskytne pohled z druhé strany, čímž kniha získá na spádu, napětí a celý příběh dostane nečekaný rozměr.
 
Spisovatelka touto knihou dokázala, že umí napsat i jiný příběh, který si sice nebude od začátku pohrávat s vašimi emocemi, ale naladí vás na klidnou strunu, aby následně přišel moment překvapení v podobě rozporuplné postavy, kdy budete rozhozeni z jejího jednání, ale na druhou stranu se ji budete snažit pochopit. Závěrečná část je dalo by se říct geniální a nečekaná.
 
„Každý má přece v životě nějaký plán. Jinak by vůbec nemělo smysl žít.“
 
Kdo již četl předchozí knihy, tak ví, že autorčin styl psaní je velmi čtivý a nejinak je tomu i v tomto románu. Autorka umí upoutat naši pozornost a předvídatelné scény střídá s nečekanými zvraty. A nezapomíná na přehlídku lidských emocí od lásky a ochoty po nenávist a vypočítavost. A i v této knize autorka poukazuje na jisté nebezpečí, které široké veřejnosti není známo.
 
Možná, že budete po přečtení anotace, stejně jako já, překvapeni, že autorka prozrazuje dost podstatnou událost z děje, když se z anotace dozvídáme, že Gale zemře. Avšak po dočtení knihy jsem názor změnila, protože podstata příběhu je v něčem jiném. Nechte se překvapit.
 
„Víš co? Nebudeme si nic slibovat. Je to lepší než pak být zklamaní, kdyby to nevyšlo. Můžeme klidně každý další den brát jako dar, co ty na to?“
 
Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi příběhy, v nichž není nic takové, jak se na první pohled zdá. A ačkoliv je hlavní postavou mladý muž, myslím, že hlavní cílovou skupinou i u této knihy budou především ženy.
 
Když jsem se dozvěděla, že spisovatelka příběh sepsala během několika málo dní, tak musím říct, že smekám, jelikož takto promyšlený příběh s překvapivým rozuzlením znamená jediné, autorka má v sobě velký potenciál a již nyní se těším na její další knihy, protože Okno s dívkou a ptáčkem je dle mého názoru zas o kus dál než předchozí romány. Líbí se mi, že nad jejími knihami může čtenář přemýšlet a hned tak je z hlavy nepustí.
 
„Jak by mohl ignorovat to vtíravé podezření, pomalu ale jistě přecházející v neklamné přesvědčení? Signály k němu přicházely ze všech stran a on je nedokázal ignorovat. Teď už ale nešlo jen o iracionální volání šestého smyslu.“
 
Děkuji autorce za skvělý čtenářský zážitek. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit buď u samotné autorky zde, kde můžete objednat například i záložky s trefnými citáty z knihy, či další doplňky ke knize, anebo na stránkách Nakladatelství MOBA zde.
 
Moje hodnocení je 100 %.

středa 20. října 2021

Dvě leporela o vozidlech a strojích pro nejmenší (recenze knihy Auta, jeřáby, bagry a traktory a knihy Vítej na stavbě)

Máte doma malého človíčka, který se zájmem sleduje každý projíždějící traktor, každé hasičské auto, bagr, či jinou techniku? Pak ho jistě zaujme velkoformátové leporelo z Nakladatelství JUNIOR, a to Auta, jeřáby, bagry a traktory, a pokud je to budoucí malý stavitel, tak mu jistě radost udělá i další velkoformátové leporelo od téhož nakladatelství, a to Vítej na stavbě. Pojďme si obě leporela krátce představit.




V knize Vítej na stavbě můžete sledovat, jak se staví domy, ale také jak se domy bourají a nahrazují je několikapatrové budovy, jak se staví mosty a jak se budují tunely. Každému z těchto témat je věnována dvojstrana plná nejrůznějších detailů a lidí, kteří se na práci podílejí. Obrázek je vždy doplněn kratičkým textem, který malého průzkumníka upozorní na to, co by neměl přehlédnout. A zároveň vždy dostane úkol, co na obrázku najít. Poté následuje dvojstrana, kde je například vyobrazeno nářadí, stavební technika, ale také profese lidí na stavbě. Jednotlivé obrázky jsou doplněny popiskem.

Nejenže malí kutilové najdou v knize nové informace a naučí se nová slova, ale zároveň obrázky zachycují některé vtipné situace, které děti jistě pobaví, například koza, která odpočívá na tubusu tunelu. S knihou se dá krásně pracovat, děti mohou na obrázcích vyhledávat detaily, které jim dáte za úkol najít, nebo si můžete podle obrázků vytvořit společný příběh. Myslím, že vám, stejně jako mně, neunikne, že kniha je genderově vyvážená, protože v ní najdete třeba ženu zednici, elektrikářku, jeřábnici a další.

„Ve městě se staví vysoká kancelářská budova. Na tak velké stavbě pracují stavební dělníci současně na různých podlažích. Nahoře se ještě staví poslední patro, ale na podlažích pod ním už řemeslníci začínají s vnitřními pracemi. Osazují okna, omítají stěny a rozvádějí elektrické vedení. Hned vedle se bourá stará zchátralá budova pomocí bourací koule a obřích demoličních kleští.

No tohle! Poznáš, kdo stavařům obsadil mobilní záchod?“