Originálně propojené osudy (recenze knihy Trojpovídky – kolektiv autorů)

Trojpovídky, kolektiv autorů, vydalo nakladtelství Projekt Hakuma Matata, Praha 2020

„Kurz radikální upřímnosti byl originální vánoční dárek právě od mámy. Chtěla po nás upřímnost? Chtěla. Přesto mi jí bylo trochu líto.“

Zajímá vás, co vznikne, když se dvacet osm zcela neznámých lidí s touhou psát sejde na kurzu tvůrčího psaní vedeného René Nekudou? Mám pro vás odpověď, vznikne neobyčejná, originální a inspirující kniha Trojpovídek, v níž si každý z nás může najít tu svoji srdcovou povídku.

Trojpovídky jsou, jak již sám název napovídá, tvořeny vždy ze třech povídek, z nichž každou napsal jiný autor, ale vzájemně jsou provázané postavami, které v nich vystupují, a dohromady tvoří celek. Těchto trojpovídek v knize najdete dvanáct. Je opravdu zajímavé, jak se autoři každé trojpovídky dokázali „sladit“, ale zároveň si každý zachoval svůj styl a kreativitu. Tato různorodost zajišťuje čtivost, ve čtenáři probouzí zvědavost a při čtení se nebudete nudit.

V antologii najdete směsici nejrůznějších povídek, povídky:
-       co vás chytnou za srdce, pro mě to byla hned první povídka Radikální upřímnost,
-      co vám vyvolají mrazení a husí kůži, pro mě povídka Zoubková víla nebo povídka Holubi,
-       co vám vženou slzy do očí, mně se tak stalo u povídky Hora štěstí.

Zajímavá je i různorodost žánrů, najdete zde povídky ze života, strašidelné povídky hraničící s thrillerem či hororem, povídky dotýkající se detektivního žánru a povídky s nádechem tajemna a mystična a ještě řadu dalších.
 
„Snad se na nic nezapomnělo.“ Papuče mu pleskaly o lino v kuchyni, jak zmateně pobíhal. „Proč jsme to sakra nechávali na poslední chvíli! Já ti říkal, že dnes přijdou dřív, cejtil jsem to!“
„Klid, drahý, všechno jsem to posbírala a uklidila do krabice ve špajzu. Jako vždy.“
 
Chtěli byste být radikálně upřímní? Možná by to ozdravilo vaše vztahy. Co když někdo odhalí váš dvojí život? Pak můžete přijít o vše. Věnujete svým zubům velkou péči? Přečtěte si Zoubkovou vílu. Jak se tři rozdílní lidé mohou postarat o jednoho malého sirotka, kterého navíc vyhráli v tombole? Co když se jedna hříška rozhodne připravit anděla o křídla? Co když zloděj okrade zloděje? Kam až jste schopni zajít, abyste zachránili své dítě? A co když na stará kolena zjistíte, že nejlepší společník je pes? To, a ještě více na vás čeká právě v této knize.
 
Když jsem dostala nabídku si tento neobvyklý soubor povídek přečíst, neváhala jsem. Anotace a to, co mi o antologii prozradila jedna z autorek, mě natolik zlákalo, že jsem se nemohla dočkat, až si všechny povídky přečtu. Některé se mi líbily více, některé méně, ale jako celek tvoří zajímavý soubor, v němž si každý přijde na své. Jelikož na povídkách pracovali různí lidé, je každá z povídek originálem, každý má svůj styl a člověk se nenudí. Při čtení jsem byla neustále ve střehu, aby mi neunikl sebemenší detail důležitý pro celou trojpovídku. Opravdu pomyslně smekám před všemi autory, kteří se dokázali domluvit a vytvořit povídky, které mají hlavu a patu a zároveň působí uceleným dojmem, i když si každý zachovává svůj styl psaní. U některých povídek mi bylo líto, že nejsou delší, člověk by se rád dozvěděl víc, protože i za takovou chvíli si hlavní hrdiny oblíbil.
 
Nedokáži říct, která z povídek byla ta nejlepší, každá má něco do sebe, každá mě o něco obohatila. Mohu říct, že za srdce mě chytla hned první povídka, která je tak trochu vánoční a vyznívá velmi optimisticky. Pak jsou tu povídky, které se vryly do mé mysli a hned tak na ně nezapomenu, jedná se právě o ty děsivé povídky. Nad některými jsem musela více přemýšlet a nebyla jsem si jistá, zda jsem je správně pochopila. Zkrátka každá povídka něčím vyčnívá a něčím zaujme.
 
V neposlední řadě nemohu opominout černobílé ilustrace od tří ilustrátorek, které naleznete na začátku každé trojpovídky, jsou opravdu povedené.
 
„Tak tenhle rok by mohl být velmi zajímavý. Včera jsem se na silvestrovské párty potkala se svými spoluhříškami a vymyslely jsme skvělý projekt pro tento rok. My hříšky se staráme o rovnováhu světa tím, že svádíme lidi ke hříchu. K jakémukoli, protože lidi jsou v podstatě dobráci. Jenže nám tohle naše poslání komplikují andělé.“
 
Trojpovídky bych doporučila všem, kteří mají rádi knižní jednohubky v tom nejlepším slova smyslu, těm, co mají rádi různorodost a všem, kteří jsou zvědaví, co vznikne, když se sejde nesourodá skupina tvůrčích lidí s chutí psát.
 
Moje hodnocení je 95 %.
 
Za příjemné a mnohdy napínavé chvíle strávené nad touto knihou děkuji jedné z autorek – Karin Novotné. Pokud vás Trojpovídky zaujaly, můžete si je koupit třeba zde.
 
Pokud se chcete dozvědět více o samotném projektu, navštivte blog Reného Nekudy, zde.
 
A pokud vás zajímá pohled na Trojpovídky a dojmy z kurzu tvůrčího psaní přímo jedné z autorek, najdete ho na jejím blogu, zde.