Stránky

úterý 27. února 2018

Knihy na recenze (pro portál Chrudimka.cz - Poslední paní Parrishová a Ekonomie dobra a zla, pro nakladatelství Omega - Knihkupkyně)

Krásný mrazivý den,
dnes tu pro vás mám tři novinky, které budu v brzké době recenzovat.

Pro portál Chrudimka.cz budu recenzovat thriller Poslední paní Parrishová a bestseller Ekonomii dobra a zla.

Od nakladatelství Omega jsem dostala k recenzování novinku Knihkupkyně.

Nyní si knihy v krátkosti představíme.





Poslední paní Parrishová

Liv Constantine


V nakladatelství Domino vychází jeden lepší thriller než druhý. Této knihy jsem si všimla také díky Reese Witherspoon, která tuto knihu zvolila ke čtení pro svůj čtenářský kruh. A po přečtení anotace se již nedalo odolat.


Anotace:

Získali jste všechno, co jste kdy chtěli? A je to takové, jak jste si představovali? Opravdu?

Amber Pattersonová už toho má dost. Příšerně ji nebaví být taková nula: tuctová, téměř neviditelná žena, kterou každý přehlíží. Přímo před očima má vzor toho, jak by mohl její život vypadat.
Jak by měl vypadat. Daphne Parrishová je blonďatá bohyně, která bere svůj luxusní život jako naprostou samozřejmost. Společně se svým manželem patří k místní honoraci, mají peníze, moc, obdiv, navíc dvě krásné dcerky... Proč by někdo měl mít všechno, zatímco jiný nemá nic?

Amber by se při pohledu na Daphne možná zadávila závistí, ale to se nestane. Má totiž plán,
jak sladký život své sokyně postupně nahlodat a zničit, aby mohla v závěru nastoupit na její místo.
Podaří se jí proniknout do rodiny Parrishových a zanedlouho se stává Daphninou blízkou
přítelkyní. Ráda přijme pozvání, aby s nimi jela na dovolenou, protože jí to skýtá vítanou příležitost
ke sblížení se šarmantním Jacksonem. Všechno jde naprosto hladce... ale pak Amber dostihne pečlivě skrývané tajemství z minulosti, které by mohlo její krásný plán úplně zničit. Něco takového ona ale odmítá připustit. A tehdy začne opravdové peklo. 

Psychothriller Poslední paní Parrishová nás provádí nejtemnějšími zákoutími lidské mysli a
prostřednictvím celé řady nečekaných zvratů můžeme až do konce jenom hádat, jak to všechno
nakonec dopadne.





Ekonomie dobra a zla

Tomáš Sedláček


Nejspíš budete Tomáše Sedláčka znát z televizních diskusích, kde se vyjadřuje jako uznávaný odborník přes ekonomii. Po této jeho knize jsem pokukovala již nějaký ten čas a jako vystudovaný ekonom si ji prostě nemůžu nepřečíst, i když dle názorů na Databázi knih, je kniha spíše filosofická, ale to mi vůbec nevadí, ba naopak.


Anotace:

Ekonomie dobra a zla byla přeložena do 21 jazyků (včetně perštiny či japonštiny) a sklidila úspěch u zahraniční kritiky (Financial Times, New York Times, Die Zeit, Frankfurter Allgemeine Zeitung) i na akademické scéně. V angličtině ji publikovalo prestižní nakladatelství Oxford University Press. V Německu a ve Švýcarsku se ihned po vydání stala bestsellerem. Dočkala se také několika divadelních zpracování (Londýn, Helsinky, Lucemburk, Bukurešť, Bratislava).

Ekonomie dobra a zla ukazuje, jak barvitě uměli o majetku, vlastním užitku a společenském blahu přemýšlet naši předkové. Autor bere čtenáře na dobrodružnou pouť ke kořenům naší civilizace a na příkladech starých Sumerů, Hebrejů, antických myslitelů či filozofa Descartesa ilustruje, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání z hlediska ekonomie, pokud je zasazena do širšího kontextu.

V autorově podání je ekonomie krásný humanitní obor, jehož kořeny a souvislosti jdou mnohem hlouběji, než si dnes člověk dokáže představit. Kniha je ale něčím víc než sondou do dějin ekonomického myšlení. Ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek můžeme v dědictví starých civilizací najít. A hlavně, jak přesvědčivě s nimi lze jít proti proudu a kacířsky nabourávat stereotypy, s nimiž dodnes pracujeme – jako lidé každodenního života i jako vědci nebo ekonomové.

Sedláček dává ekonomii nový rozměr, dosah a rozlet a propojuje ji s filozofií, uměním, náboženstvím i současnou filmovou tvorbou – vytrhuje ji ze zajetí pouze technické analýzy. V první části této knihy hledá ekonomii v mýtech a v druhé mýty v ekonomii. Obojí je díky autorově rozhledu, erudici a čtivému zpracování unikátní příležitostí, jak poznat naši dobu, sama sebe i svůj vztah k věcem hmotným i duchovním.

Ekonomická kniha roku – 1. místo na Mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu (Wirtschaftsbuchpreis)





Knihkupkyně

Cynthia Swanson


Tuto knihu jsem si před chvílí přinesla z pošty, je to žhavá novinka nakladatelství Omega a po přečtení anotace jsem neodolala.


Anotace:

1962: V New Yorku jsou možná zlatá šedesátá léta, ale v Denveru – jako v mnoha jiných městech – je to jinak: život svobodné dívky po třicítce je téměř bohémský. Osmatřicetiletá Kitty Millerová se smířila se svým netradičním životem. Kdysi měla vážnou známost, ale nevyšlo to. Teď se naplno věnuje svému knihkupectví a každý večer se vrací do svého útulného domu.

A pak jsou tu ještě ty sny...

1963: Katharyn Anderssonová je provdaná za Larse, lásku svého života. Žijí v dokonalém domě na předměstí Denveru, což je ideální místo pro výchovu dětí. Katharyn má všechno, po čem Kitty vždycky toužila. Jenže Katharyn existuje pouze tehdy, když Kitty spí.
Zpočátku si Kitty výlety do světa snů užívá. Ale s každou další nocí se noční okouzlující život stává skutečnějším. Když se hranice mezi oběma světy začnou stírat, Kitty najednou čelí nejisté budoucnosti. Jakou cenu musí zaplatit, aby mohla zůstat? A co musí obětovat, pokud chce odejít?




Doufám, že vás některá z knih zaujala. Co máte v plánu číst vy?

Hezký den

pátek 23. února 2018

Soutěž k 1. narozeninám blogu


SOUTĚŽ UKONČENA
Děkuji všem za účast, nyní odpovědi zpracuji, vylosuji výherce a dne 6.3. na blogu najdete výsledek soutěže.


Dobrý den, milí čtenáři,

jak jsem vám na konci roku slíbila, je tu v historii mého blogu první soutěž, a to k 1. narozeninám blogu. Ano, je to tak, již rok vám přináším recenze na novinky a články s knižními úlovky, které obohatily moji knihovnu.

A o co se bude soutěžit? O tyto krásné knihy:


Do soutěže věnuji čtyři knihy:

Zlatá země - Barbara Woodová (Databáze knih
Modrý kámen - Barbara Woodová (Databáze knih)
Ženy a lži - Naďa Horáková (Databáze knih) (recenze)
Zlo jako alibi - Jiří a Eva Houserovi (Databáze knih) (recenze)

Losovat budu tři výherce, přičemž první vylosovaný si bude moci jako první vybrat z těchto čtyř knih, poté si vybere druhý vylosovaný a nakonec třetí výherce.

Všichni tři výherci také obdrží záložky, které jsem v minulém roce vyhrála v soutěži s Portálem a jelikož mi jich přišlo požehnaně, rozhodla jsem se, že se o ně rozdělím.

A co udělám s poslední knihou, která my zbude? Nechte se překvapit.


A nyní pravidla a podmínky soutěže:

1. Do soutěže se můžete zapojit v období od 21.1.2018 do 28.2.2018
2. Výherce soutěže zveřejním 6.3.2018, v den mých narozenin.
3. Losovat budu pomocí systému random.org
4. Zúčastnit se mohou pouze ti, co mají doručovací adresu na území České republiky.
5. Podmínkou soutěže je sledovat můj blog nebo moji stránku na Facebooku Můj svět knih
6. Výherce budu informovat e-mailem a bude mít 48 hodin, aby mi odpověděl, pokud se tak nestane, budu losovat znovu.

A nyní nezbývá než vám popřát mnoho štěstí a zde je soutěžní formulář:

Soutěžní formulář


A ještě malá nápověda k soutěži, pokud si nebudete vědět rady s odpověďmi, projděte si můj blog.





čtvrtek 22. února 2018

Velmi křehké pouto (recenze knihy Historie včel - Maja Lunde)

Historie včel, autorka Maja Lunde, vydal DOBROVSKÝ, Praha 2017, 392 stran

„Zacházela jsem dál do historie a tam jsem našla vše. O hromadném vymírání živočišných druhů, zejména pak zmizení opylujícího hmyzu. O vzestupu hladiny moří, o globálním oteplování planety a o jaderných haváriích, které tomu přispěly největší měrou. Skutečnosti o tom, jak světové velmoci jako USA a Evropa postupně padly, protože se nedokázaly přizpůsobit, a v nastalém chaosu a bídě přežil jen zlomek lidí na zdecimované Zemi.“

Norská spisovatelka Maja Lunde přináší čtenářům zajímavý pohled na mezilidské vztahy a křehkou vazbu mezi člověkem a přírodou, kterou je tak snadné narušit. Historie včel je autorčinou prvotinou pro dospělé a po přečtení doufám, že přijdou další knihy.

V knize sledujeme tři časové linie příběhu. Minulost, rok 1852, kdy se v Anglii zdrcený biolog a následně obchodník s osivem William snaží najít nový smysl proč žít a proč vstát z postele. Jeho smyslem života se stanou včely a vybudování toho nejvhodnějšího příbytku pro ně. Přítomnost, rok 2007, kdy úspěšný americký včelař George bojuje nejen se svým synem, ale následně i s mizením včel. Budoucnost, rok 2098, v Číně mladá matka pětiletého syna Tao denodenně pracuje jako opylovačka, protože včely už na naší planetě nenajdete. Tao se potýká nejen s každodenním stereotypem, ale snaží se, aby jejího syna nečekal stejný osud, chce pro něj víc. Svedou hlavní hrdinové marný boj s osudem? Podaří se někomu dosáhnout svého cíle? Kdo nakonec přinese tu největší oběť? Jak to s těmi včelkami nakonec dopadne? Přečtěte si knihu, která není jen o včelách, ale je především o lidských vztazích, o rodinných vazbách a o touze splnit si svůj sen.

„Úly typické pro naši farmu měly danou konstrukci. Jejich podrobné nákresy visely zarámované v jídelně. Emma je kdysi našla ve starém kufru někde na půdě a chtěla mi tím udělat radost, což se jí podařilo. Samotný kufr, ve kterém nákresy našla, by se dal prodat jako hodně cenná starožitnost. Dnes byl součástí jídelny jako připomínka toho, že naši předci právě s tímto kufrem přepluli oceán z Evropy do Ameriky.“

Prolínání tří dějových linek dodává knize na spádu. Na začátku máte dojem, že spolu příběhy nesouvisí, vždyť je dělí tolik let, ale na konci se příběhy krásně pospojují a celá kniha dostane hlubší smysl.

Všechny příběhy mi přišly zajímavé, ale jeden mi byl bližší, byl to příběh Tao a ačkoliv se odehrává v budoucnosti, nepřišel mi vůbec nereálný. Blízký mi byl tím, že hlavní hrdinkou je mladá matka, která chce pro své dítě v životě to nejlepší a poté, co se stane neočekávaná událost, nevzdá se a pátrá na vlastní pěst a je schopná obětovat i svůj život.

Na začátku jsem měla velký problém s postavou Williama, jako otec velké rodiny, který by se ji měl snažit zabezpečit, není schopen vstát z postele a utápí se ve svém neúspěchu. Ale poté přijde ten správný impuls a od té chvíle si ho zamilujete pro jeho píli a odhodlání a budete stát po jeho boku i při jeho nezdarech.

George má komplikovaný vztah se synem, ale události, k nimž dojde, přece jen jejich vztah trochu stmelí. George na konci knihy naštval svým nekontrolovatelným výbuchem, ale asi to tak mělo být a autorka tím dodala příběhu na skutečnosti.

„Vždy se to odehrálo víceméně stejně. Po kontrole včelstev se zjistilo, že ačkoliv byly úly v naprostém pořádku a medníky i plodiště nevykazovaly žádné abnormality, včely byly během několika hodin pryč.  Odletěly a už se nevrátily. A toto chování nebylo včelám podobné.“

Kniha je velmi čtivá. Maja Lunde je skvělá vypravěčka a z knihy je poznat, že příběh měla promyšlený do posledního detailu. A moc se mi líbilo, že na konci dala lidem naději, přestože to pro někoho znamenalo bolestnou ztrátu.

Od knihy rozhodně nečekejte odborné termíny a ani ji nepovažujte za naučnou knihu o včelách, ačkoliv se jich dotýká, jedná se o beletristické dílo, v němž autorka zachycuje křehké pouto mezi přírodou a člověkem a především poukazuje na důležitost existence těch malých pilných tvorečků, včel.

„A pokud jde o med, podle Thomase se bez něj obejdeme. Je to produkt jejich píle a hraje zásadní roli v jejich životě. Včely neúnavně pracují, aby měly medu dostatek, ale pak přijdeme my, lidé, a jejich zásoby jim sebereme.  Vezmeme si něco, co nám nepatří.“

Knihu doporučuji nejen milovníkům sladkého medu, ale i těm, kteří si rádi přečtou o složitosti lidských vztahů a o touze něčeho v životě dosáhnout. Je to kniha o lásce, snaze změnit osud, odhodlání a píli a o naději. Snad vás přivede k zamyšlení, tak jako mě.

Knihu hodnotím 100 %.

Za to, že jsem si román mohla přečíst, děkuji nakladatelství Omega, a pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit na Knihy Omega nebo Knihy Dobrovský.

úterý 20. února 2018

Jak vidí rok 2036 dvacet párů očí? (recenze knihy 2036 Jak budeme žít za 20 let? – Tomáš Sedláček a hosté)

2036 Jak budeme žít za 20 let, autoři Tomáš Sedláček a hosté, vydalo nakladatelství 65. pole, Praha 2016, 236 stran

„Svět před dvěma desetiletími byl svět papírových map, fotoaparátů s filmem uvnitř, analogových radiopřijímačů, hudba se (na kazetách) kupovala, český televizní éter měl pět programů, kalendář byl svázaný spirálou a na každý rok jsme kupovali nový. Když jsme chtěli poslat peníze, museli jsme do banky. Když jsme chtěli poslat vzkaz, museli jsme na poštu. Když jsme chtěli něco vyhledat, museli jsme do knihovny, Když jsme chtěli někomu zavolat, museli jsme počkat, až bude doma. Když jsme chtěli někam jet autobusem, museli jsme luštit na zastávce vylepené jízdní řády a stejně jsme pak čekali marně, protože jsme přehlédli tu značku, která znamená „nejede v pondělí a po státem uznávaných svátcích“.“

Možná, že se sami často zamýšlíte nad tím, jak bude nás svět vypadat za deset, padesát či sto let. Tato kniha nás přenese, nyní již musíme říct, o osmnáct let dopředu, do roku 2036 a zároveň je to i takové ohlédnutí za dvaceti předchozími lety. Tomáš Sedláček a devatenáct osobností z různých oborů se zamýšlí, jaký pokrok nás čeká v různých sférách lidského života. Jak se změní společnost? Móda? Ekonomika? Zdravotnictví? Vzdělávání? Sport? Film či divadlo? Najde zde zamyšlení např. Cyrila Höschla, Petry Pospěchové, Petra Čecha či Vojty Kotka.

Každý z autorů se otázky zhostil po svém. Někdo předkládá odbornou sofistikovanou úvahu, někdo do předpovědi vkládá svá přání, někteří vytvořili příběh blízký science fiction. Co mají však všichni společné, je optimismus, nikdo z autorů nepředpovídá katastrofický scénář, přestože někteří mají jisté obavy z umělé inteligence a virtuální reality.

V knize řada přispěvatelů vychází z ohlédnutí za uplynulými dvaceti lety, kdy naše společnost prošla velkým pokrokem a díky novým technologiím, především v oblasti IT a hlavně vývoje mobilních telefonů se svět zrychlil a nadále zrychluje. Nejenže se zkrátily vzdálenosti, ale i člověk potřebuje vědět všechno teď a hned a především stručně. Někteří upozorňují na to, že díky sociálním sítím komunikujeme na velké vzdálenosti s lidmi, s kterými bychom se jinak nesetkali, avšak na úkor svého času, který bychom mohli strávit s našimi blízkými.

„Jsme přítomni celému světu, celý svět je přítomen nám – ale my jsme nepřítomni na večeři s přáteli. Jsme myslí a pozorností někde jinde. Lidstvo dlouho hledalo červí díry – které nás přenesou z jednoho vzdáleného místa na jiné – v hlubinách vesmíru. Přitom každý z nás nosí takovou digitální červí díru v kapse – náš mobilní telefon, černá vstupní brána do časoprostorově zkolabovaného světa-nesvěta digitálního internetu, se stává naším „nejbližším bližním“.“

Moc se mi líbil článek Milana Vašiny, generálního ředitele T-mobile, který by s přehledem mohl napsat knihu v oblasti sci-fi. Dále mě zaujal příspěvek Vladimíra Staňka, módního návrháře. Člověka ani nenapadne, že svět módy vlastně vzniká v budoucnosti, kdy módní návrháři a nejen oni musejí již nejméně rok a půl dopředu vědět, jaký bude nový módní trend. Zajímavý je i článek Markéty Pravdové, jazykovědkyně, která svůj příspěvek pojala formou dopisu adresovaného panu prezidentovi, v němž vyjadřuje hluboké obavy nad českým jazykem.

Kniha se dotýká celé řady oblastí, ale jako čtenář jsem v ní postrádala kapitolu věnovanou právě knihám. Jak to vlastně bude s knihami vypadat za osmnáct let? Budou stále vítězit papírové knihy nad e-knihami a audioknihami? Co si za osmnáct let budeme chodit půjčovat do knihoven? Možná by to stálo za zamyšlení.

Každý si v této publikaci může najít oblast, která ho zajímá a přečíst si prognózu pro rok 2036. Jak většina autorů připouští, je těžké v současné době, kdy se vše vyvíjí tak rychle, odhadnout, jak svět bude vypadat za dvacet let. V mnoha případech se to podobá věštění z křišťálové koule. Ale již při čtení této knihy, jsem se rozhodla, že si ji moc ráda vezmu za těch osmnáct let do ruky znovu a se zájmem si přečtu myšlenky, které budou již dvacet let staré, a já konečně budu moci posoudit, kdo z pisatelů se nejvíce přiblížil skutečnosti.

„Každopádně žijeme v překotné době – to je nejlépe vidět na hračkách našich dětí. Celé generace dětí – až do několika posledních – si hrály víceméně se stejnými hračkami. Dřevěné, plátěné či hliněné reprezentace světa kolem nich. Dnešní hračky dětí by přitom dospělým minulé generace byly zcela nepochopitelné. Během jedné generace se svět dětí změnil k nepoznání – natož pak svět dospělých.“

Celá kniha je vizuálně pojata jako diář, černé desky a na nich zeleně vyražen rok 2036. Nechybí gumička, kterou celou knihu můžete zajistit proti otevření. A na konci knihy naleznete kalendář roku 2036 a prostor pro vyplnění vašich identifikačních a kontaktních údajů.

Po grafické stránce je kniha opravdovým skvostem. Je doplněna nejen portrétními fotografiemi autorů, ale i fotografiemi, které ilustrují ohlédnutí za dvaceti předchozími lety v podobě významných událostí naší země. Můžete tedy zavzpomínat, co se v předchozích letech významného událo.

„Představte si, že lusknete prsty a máte všechno, o čem jste kdy snili. A představte si, že ve stejný moment lusknou i všichni ostatní. Takže všichni máme vše, co si jen můžeme přát. Všichni si teď myslíme, že se vše vyřešilo. Jak dlouho by nám ale pocit uspokojení vydržel, než bychom zase chtěli víc? Moc dlouho ne, viďte?“

Na konci knihy naleznete stručný vývoj v oblasti telekomunikací, od prvního telefonu až k chytrým telefonům.

Knihu doporučuji všem, kteří se chtějí zamyslet, jak by mohl vypadat svět kolem nás v roce 2036, ale i těm, kteří chtějí zavzpomínat, k jakému velkému pokroku v rozmanitých oblastí došlo za předchozích dvacet let. Možná se budete divit. Kniha stojí za přečtení, najdete v ní mnoho zajímavých myšlenek, a jsem si jistá, že se k ní jednou (za osmnáct let určitě) vrátím.

„Na filmy se prý do kina dnes nechodí. Filmy se stahují. Někteří tvrdí, že je to krádež. Asi. O to víc se ale chodí do divadla. Protože divadlo nejde stáhnout. Divadlo se musí vidět. Představení neboli inscenace je průběh, čas, život v čase. Něco, co se vyvíjí a mění s každým dalším představením. Představení jakožto jednotka divadla zanikne s derniérou. Stejně jako lidský život.“


Recenze primárně zpracována pro portál Chrudimka.cz. Tímto děkuji za možnost převzetí.



sobota 17. února 2018

Knihy na recenze

Hezkou sobotu, milí čtenáři,

dnes vám přináším článek s novinkami k recenzování.

Od nakladatelství MOBA mám na recenze dvě knihy, a to krimithriller Bez slitování a historickou detektivku Zabitý před klášterem.

Pro portál Chrudimka.cz budu recenzovat čtyři knihy - první dva díly románové ságy Pán hor I. a II. a dvě dětské knihy Karolínka a její zoo a Příhody myšáka Mišulína z Myšova.

Nyní si knihy představíme prostřednictvím anotací.




Bez slitování

Kerstin Signe Danielsson, Roman Voosen


Pátý díl série s komisařkami Ingrid Nyström a Stina Forss. Jelikož jsem četla předchozí knihu a moc se mi líbila, rozhodla jsem se, že budu v sérii pokračovat.



Anotace:


Pod ledovou krustou jezera Toftasjön je nalezeno brutálně zohavené ženské tělo padesátileté kariéristky s konexemi na växjoské radnici. Tým vyšetřovatelů kolem Ingrid Nyströmové a Stiny Forssové rozjíždí pátrání na plné obrátky. Krátce nato se na scéně objevuje další oběť: tentokrát je v zasněžených lesích zavražděn mladý otec rodiny. Zpočátku se zdá, že násilné činy nemají nic společného. Tým však záhy naráží na stopy, které oba případy spojují víc, než se na první pohled zdálo.





Zabitý před klášterem

Zuzana Koubková


Pokračování série s bratrem Zdislavem. Tuto autorku jsem si oblíbila, a tak jsem si nemohla nechat ujít její novou knihu.


Anotace:

Pražská města už dávno nejsou tou metropolí jako za časů posledních Přemyslovců, nějaký život v nich ale přece jen pulzuje. A tam, kde se žije, vyrábí, obchoduje a miluje, se sem tam také vraždí. Tentokrát je ale z vraždy obviněn křižovník Ojíř, léčitel a bylinář, obětavě pečující o chudé a nemocné. Jaký div, že se Ojířovu příteli, rytíři Zdíkovi z řádu johanitů, obvinění nezdá? Aby mohl Ojíře očistit, musí najít skutečného vraha, a to znamená zapátrat hodně hluboko nejen v minulosti, ale také v lidské špíně a hrabivosti.





Pán hor I.

Hana Marie Körnerová


Spisovatelku Hanu Marii Körnerovou jsem si zamilovala, a tak jsem neodolala ani její sáze Pán hor. Romantika, to je moje.


Anotace:

Rozsáhlá historicko-romantická sága mapuje osudy šesti generací šlechtického rodu de Braie od roku 1785. Odehrává se převážně ve Francii, i když bouřlivé události osmnáctého, devatenáctého a začátku dvacátého století zavedou hrdiny nejen do mnoha zemí Evropy, ale i do Ameriky, Afriky a kolonií v Indii.

Příběh mladičké Christiny se začíná odvíjet ve chvíli, kdy ji souhra náhod zavede do zchátralého hradu v horách. Žije tam pouze Edmond, přezdívaný Pán hor - černá ovce rodiny de Braie. Sníh odřízne všechny cesty do údolí a uvězní Christinu ve společnosti muže, jemuž se dlouhé měsíce snažila vyhýbat. Edmond - muž s nejhorší pověstí v kraji - nakonec riskuje život, aby ji dopravil do bezpečí. Christina pomalu rozmotává klubko lží, zveličených pomluv a pověr, které z hradního pána udělaly postrach celého okolí. Z počátečního strachu a odporu se rodí nesmělá láska. Ta pobouří celý kraj a způsobí rozkol mezi Christinou a její rodinou. Komplikace přináší nejen rodová zášť, ale i dějinné zvraty. Po pádu Bastily je starý svět v troskách. Edmond je však schopen pro svou lásku udělat i nemožné. Stejně jako o dvacet let později jeho syn, který v císařských službách odchází do Itálie, aby v Benátkách dostihl osudovou ženu svého života.





Pán hor II.

Hana Marie Körnerová


Anotace:

Sebastian se po politickém skandálu způsobeném sestřenkou Eugénií vrací z Benátek zpět do Francie. Tam se mu brzy po příjezdu narodí první syn Christian. Sebastian stejně jako jeho otec Edmond vystupuje po pádu císařství ze státních služeb. Ale není mu dovoleno užívat si štěstí a klidného rodinného života. Stává se dědicem svého otce, prvním mužem v kraji a zároveň nositelem nenáviděné přezdívky Pán hor.





Karolínka a její zoo

Denisa Ryšková


Tuto dětskou knížku jsem si nemohla nechat ujít už kvůli krásným ilustracím Jana Dungela, on zvířata prostě umí.


Anotace:

Jaké by asi bylo mít doma zoologickou zahradu? Nebo v zoo bydlet? Karolínka v jedné žije a může vám potvrdit, že mimo otevírací hodiny a zraky návštěvníků, se tam dějí podivuhodné věci. Že si zvířata sama uklízejí? Že se vydají na výlet? Nebo dokonce něco uloupí? 
Skutečné příběhy ze zoo ve veselé knížce o tom, že člověk není pánem tvorstva, ale jen jedním z tvorů na této planetě. O cestě k pokoře ve vztahu k živé i neživé přírodě, o radosti, skopičinách, dovádění, smíření a životní síle lásky, oddanosti a starosti o druhé – to vše v rozmanitém světě zvířat.
Denisa Ryšková pracovala dvacet let jako ošetřovatelka v zoologické zahradě. Nyní působí ve výzkumném ústavu, kde sleduje potravní chování myší.





Příhody myšáka Mišulína z Myšákova

Jaromír Jindra



Tuhle knihu jsem vybrala pro Kristýnku, tak snad ji zaujme, ale je možné, že je ještě na ni malá, ale obrázky si jistě prohlédne ráda.


Anotace:

Bílý myšák Mišulín uprchne z laboratoře do světa, který je pro něho plný tajemství. V jednom lese se potká se šedou myškou Couralkou, kterou mu ale vzápětí unese zlý čaroděj Myšimor. Mišulín, kterému není Couralčin osud lhostejný, se vydává na dobrodružnou cestu na kouzelníkův hrad, aby ji osvobodil. Netuší, kde ji hledat, nemá dokonce ani představu, jaké překážky mu čaroděj nachystá do cesty. Svede proto boj s velikým slonem, sovou a také s největším nepřítelem myší – kočkou. Navíc ale musí uniknout z vězení holčičky Milušky. Při svém putování také poznává sílu nezištného přátelství obyvatel lesů a luk – vydry, svatojánského broučka nebo lučního koníka Hoply a také větru, který mu dopomůže dostat se až do Myšimorova hradu. Podaří se bílému myšákovi překonat všechny nástrahy, které mu nachystal zlý čaroděj a zvítězit v přímém boji s ním?




Zaujala vás některá z knih? Nebo jste již nějakou četli? 
Podělte se v komentáři. 

Hezký víkend

čtvrtek 15. února 2018

Pozor na dokonalost (recenze knihy Za zavřenými dveřmi - B. A. Paris)

Za zavřenými dveřmi, autorka B.A.Paris, vydalo nakladatelství Albatros media, Praha 2017, 264 stran

„Celou dobu, co jsem byla pryč, jsem všechno pečlivě zvažovala a ani jednou jsem nezapochybovala, že udělám správnou věc, když Jackovi vyhovím. Věděla jsem, že si ho chci vzít, a představa, že už příští jaro budu bydlet v krásném domě na venkově a možná čekat naše první dítě, mě naplňovala nadšením.“


Grace a Jack jsou pro všechny kolem dokonalý pár, ale je to opravdu tak? Prvotina anglické spisovatelky vás utvrdí v tom, že dokonalost je vždy podezřelá. Pojďme se začíst do tohoto psychologického thrilleru. Slupnete ho jako malinu. Kniha je tak čtivá, že ji nebudete chtít dát z ruky, dokud nebudete na konci.

Grace a Jack se po krátké známosti před více než rokem vzali. Pro své okolí jsou ideálním párem, oba pohlední, mají dokonalý dům, Jack je advokátem a obhajuje týrané ženy a nikdy u soudu neprohrál, kdo by nechtěl takového muže? Ale proč Grace nikam nechodí sama? Proč často ruší domluvená setkání? Proč nemá mobilní telefon? Proč nechodí do práce? Proč nemají děti? A proč je na jednom okně mříž?

„V šoku jsem se posadila na postel a četla zprávu pořád dokola. Určitě ji asi nějak špatně chápu. Nemohla jsem uvěřit, že by mi Jack napsal něco tak ošklivého a strohého. Nikdy předtím se mnou takhle nemluvil, nikdy na mě nezvýšil hlas. Připadalo mi, jako bych dostala facku.“

Grace má sestru Millie, která má Downův syndrom a po osmnáctých narozeninách se má ke Grace a Jackovi nastěhovat, takový je plán, pak bude vše dokonalé, alespoň z pohledu Jacka. Všimne si někdo, že je na jejich vztahu něco podezřelého? Může Grace zabránit nevyhnutelnému? Může někoho požádat o pomoc, nebo se musí spolehnout na sebe? Tolik otázek a vy v této skvěle napsané knize najdete odpovědi.

Tento román vás přesvědčí o tom, že zdání klame. A ještě více klame hezká tvář. Zjistíte, že přetvářka může být dokonalá, ale najdou se i tací, pro něž je právě takové chování podezřelé, a hledají aspoň špetku nedokonalosti. A díky za takové rejpaly. Příběh vás utvrdí v tom, že se do ničeho nemá člověk vrhat po hlavě.

„Stěží jsem dokázala uvěřit, že to, co se mi děje, je skutečné, a dokonce mě napadlo, jestli nejsem součástí nějaké pokřivené televizní show, kdy jsou lidé vystavováni příšerným situacím a celý svět se přitom dívá, jak se s tím vyrovnávají.“

Kniha vás vtáhne do děje hned od první stránky a vy si budete říkat, co za tím vězí, v čem je zakopán pes, a až se to dozvíte, budete mít husí kůži a budete si říkat, že to nemůže být pravda. Autorka vytvořila skvělý psychothriller. Střídáním přítomnosti s minulostí nám spisovatelka postupně odhaluje pravdu. A až vás na konci kniha propustí, budete si celý příběh přehrávat znovu a znovu.

Autorka píše velmi čtivě, vaše oči budou klouzat po řádcích a najednou budete na konci. Kniha je skvělou jednohubkou, vezměte si ji třeba s sebou k vodě nebo kamkoliv na dovolenou anebo se s ní usaďte doma na balkóně a věřte, že u této knihy neusnete. Autorka na vás přenese všechny pocity hlavní hrdinky, takže se připravte na beznaděj, strach, ale i naději, vynalézavost a touhu to nevzdat. Budete Grace obdivovat, protože ona je psychicky odolný jedinec.

„Bylo hrozné, jak byl jeho fyzický vzhled v naprostém rozporu s jeho ďábelskou duší. A pokud dokázal ošálit i mě, pokud mě dokázal byť jen na pár vteřin nechat zapomenout, co jsem o něm věděla, jak by se mi mohlo podařit přesvědčit ostatní, že to je vlk v rouše beránčím?“

Knihu doporučuji vám, co máte rádi thrillery, které vás drží v napětí, mají spád a ten správný náboj. A taky těm, co kdy někomu alespoň trochu záviděli jeho dokonalý život, protože nikdy nemůžeme vědět, co se skrývá za zavřenými dveřmi.

Knihu hodnotím 100 %.


Recenze primárně zpracována pro portál Chrudimka.cz. Tímto děkuji za možnost převzetí.


úterý 13. února 2018

Zrádkyně nebo milující žena? (recenze knihy Ztracená vládkyně – Steve Robinson)

Ztracená vládkyně, autor Steve Robinson, vydalo nakladatelství Mystery Press, Praha 2017, 352 stran

„Alice Stilwellová se utopila v roce 1914,“ prohlásil, jako by žádná jiná možnost nepřicházela v úvahu. „Podle mého mínění, a stejně tak mínění mého otce, to bylo to nejlepší, co se jí mohlo přihodit!“

Ztracená vládkyně je čtvrtým dílem ze série s Jeffersonem Taytem, ale pro mě se jedná o první knihu, kterou jsem od tohoto autora četla. Hned úvodem vám řeknu, že nemusíte nutně číst knihy popořadě, protože v tomto románu je nový samostatný příběh, ale samozřejmě, že jako u jiných sérií jsou knihy vzájemně provázány příběhem hlavního hrdiny, v tomto případě genealoga Jeffersona Tayta. Dozvídáme se, že ačkoliv je on sám genealog, o své vlastní rodině má pramálo informací.

Tentokrát Jeffersona jeho práce zavede do Anglie, má za úkol zjistit, kdo ve skutečnosti byla babička jeho klientky, Alice Dixonová, anebo spíše Stilwellová? Měla údajně přežít velikou katastrofu v námořní dopravě, která se vyrovnala neštěstí Titaniku, a to potopení zaoceánské lodi Empress of Ireland. Jaké překvapení na Tayta čeká? Kým byla Alice a proč se nikdy nevrátila domů do Anglie? Proč kvůli zápisníku z roku 1914 umírají lidé i o sto let později? Pojďte si přečíst příběh, který vás zavede mezi špióny a odhalí vám nejedno tajemství.

Při čtení jsem si lámala hlavu, zda autor vychází ze skutečné události, a tak jsem zamířila k internetu a dozvěděla se, že k potopení Empress of Ireland opravdu došlo a mělo stejný dopad jako potopení Titaniku, opravdu zemřelo tolik lidí, kolik autor uvádí. Byla jsem překvapená, že toto neštěstí také není v povědomí lidí, ale zřejmě došlo k tomu, co uvádí sám autor, tragédie byla zastíněna neštěstím na Titaniku a také vypuknutím první světové války. Tím, že autor vyšel z události, která se stala, byl pro mě příběh Alice ještě skutečnější, ačkoliv autor uvádí, že je vše fikce.

„Nyní mu bylo jasné, proč se Raife Metcalfe zachoval tak, jak se zachoval, když přišla řeč na Alici Stilwellovou. Ať už její život v roce 1914 nabral jakýkoli směr, v očích její loajální a vlastenecké rodiny se stala černou ovcí a kvůli něčemu, co udělala, si vysloužila nálepku zrádkyně.“

V knize se prolínají dvě dějové linky, v jedné sledujeme současnost a v ní pátrání Jeffersona Tayta a v druhé lince se odehrává minulost v roce 1914, v níž je hlavní hrdinkou právě Alice Stilwellová. Takovéto knihy čtu velmi ráda. Navíc příběh Alice mě upoutal, vtáhl do děje a moc jsem chtěla vědět, co a proč udělala. V přítomnosti nás autor ukolébá a máme pocit, že se toho moc neděje. Postupnými kroky Jefferson Tayte odhaluje tajemství ukryté v minulosti a na pomoc má komisaře Bishopa a Davinu Scanlonovou, jejíž manžel zemřel za záhadných okolností.

Postavu Alice jsem si velice oblíbila, mladá žena, manželka a matka dvou malých dětí, je vtažena do nebezpečné „hry“, kterou není ochotná hrát, ale okolnosti ji k tomu donutí. Alice ztrácí samu sebe, ale nechce ztratit svoji rodinu. Budete překvapeni, jak nás celým románem provází nitka falše a intrik. Naopak postava Daviny mi od začátku moc nesedla a možná, že můj šestý smysl věděl proč. Tayte se bude muset poprat s nejedním nebezpečím, ale je to muž otevřené mysli a skvělého charakteru, kterého jsem si oblíbila.

Konec knihy je plný zvratů a nečekaných událostí, jak se vám zdá, že se v průběhu knihy zdánlivě nic neděje, konec je strhující a napětí z něj sálá. Myslím, že román nemohl skončit jinak a na konci konečně pochopíte, proč Alice jednala tak, jak jednala.

„Osud se může změnit mávnutím proutku, že? Ať už k lepšímu nebo horšímu.“

Knihu doporučuji nejen milovníkům thrillerů, ale i čtenářům, kteří mají rádi prolínání minulosti s přítomností a odhalovaní nejednoho rodinného tajemství. Je to příběh plný lásky, ochoty se obětovat, ale také falše a zrady, která přichází často od těch, od kterých to čekáme nejméně.

Moje hodnocení je 95 %. A budu se těšit na další setkání s tímto úžasným genealogem, ale nejdříve si přečtu předchozí díly.

Děkuji nakladatelství MysteryPress za to, že jsem si tuto čtivou knihu mohla přečíst. Pokud vás zaujala, můžete si ji koupit zde.

pátek 9. února 2018

Dokáže jí odpustit? (recenze knihy Všechno, úplně všechno - Nicola Yoon)

Anotace:
Tato originální prvotina vypráví o dívce, která je doslova a do písmene alergická na celý svět. Je zavřená doma, nikam nesmí a skoro nikdo nesmí k ní. Když se ale do sousedního domu přistěhuje nová rodina a s ní i kluk jménem Olly, začíná se odvíjet komplikovaná „lovestory“, která obrátí naruby všechno, úplně všechno, co osmnáctiletá Madeline dosud znala. Neotřelý milostný příběh je zajímavý i svým zpracováním – obsahuje Madelininy deníkové záznamy, poznámky, tabulky, seznamy či ilustrace.

Ahoj. Jmenuji se Madeline Whittierová a jsem nemocná. Moje nemoc je vzácná a málo známá. Jsem totiž alergická na celý svět. Vůbec nevycházím z domu, nebyla jsem venku celých sedmnáct let. Jediní lidé, které vídám, jsou moje máma a ošetřovatelka Carla.

Ale pak se jednoho dne u vedlejšího domu objevilo stěhovací auto. Vykoukla jsem z okna a uviděla ho. Byl vysoký, štíhlý a celý v černém – černé triko, černé džíny, černé tenisky a černá pletená čepice, která mu zakrývala vlasy. Zachytil můj pohled a upřeně se na mě zadíval. Já jeho upřený pohled opětovala. Jmenuje se Olly.

Možná že nemůžeme předvídat budoucnost, ale některé věci přesto předpovědět můžeme. Například to, že se do Ollyho zamiluju, je jisté. A téměř jisté taky je, že to bude katastrofa.

Příběh o bezmezné radosti i nekonečném smutku, které zažíváme, když prorazíme stěny své ulity a kvůli lásce uděláme něco úplně bláznivého (a smrtelně nebezpečného).

Po přečtení anotace jsem zatoužila se dozvědět, zda hlavní hrdinka, která je vážně nemocná, obětuje svůj život lásce a touze opustit bezpečí domova. Anotace je natolik poutavá a vyvolá ve vaší hlavě tolik otázek, že si tuto knihu z kategorie young adult literatury budete chtít přečíst, ať už vám je sedmnáct nebo třeba již přes třicet.

„V podstatě to znamená, že jsem alergická na svět. Cokoli mi může přivodit nějakou těžkou nemoc. Třeba nějaká chemická látka přidaná do čistícího přípravku, kterým by někdo utřel stůl a já bych se ho dotkla. Nebo něčí parfém. Exotické koření v nějakém jídle, které bych snědla. Mohla by to být jedna věc, nebo taky klidně všechny nebo žádná... nebo něco úplně jiného. Nikdo nezná spouštěče, ale následky jsou známé. Máma říkala, že když jsem byla mimino, málem jsem umřela.“

Jak jsem nedávno v jedné recenzi přiznala, young adult literaturu čtu velmi zřídka, ale budu to muset přehodnotit, a to nejen proto, že s těmito knihami se člověk vrací do mládí, ale i proto, že v tomto druhu literatury můžete najít opravdu skvělou četbu i pro vyšší věkové kategorie.

Prvotina Nicole Yoon vás chytne za srdce hned od první stránky.  Dívka Madeline je vážně nemocná, je to takzvané dítě bubliny,  celý svět je pro ni nebezpečný a venku byla naposledy, když jí bylo asi tak půl roku a od té doby nikdy. Žije se svojí matkou ve speciálně upraveném domě v Los Angeles. O bratra a otce přišla, když byla ještě malé miminko. Žije uzavřená před světem, má ošetřovatelku Karlu, vzdělává se přes počítač. Vše se ale brzy změní, když se do protějšího domu nastěhuje Olly.  Madeline se zamiluje a přemluví Karlu, aby porušily matčina pravidla, a ona se s Ollym mohla setkat tváří tvář. Madeline ochutná zakázané ovoce a chce stále víc. Co se stane, když jednou vyběhne bezmyšlenkovotě z domu, aby chránila Ollyho před jeho otcem, který ho v opilosti napadne? Vezměte knihu a čtěte.

„Jenomže vrátit se ke starému způsobu života je obtížné, když neustále slyším zvenku nějaké zvuky. Všímám si věcí, kterých jsem si předtím skoro nevšímala. Slyším, jak vítr rozechvívá stromy. Slyšímpo ránu cvrlikat ptáky. Vidím protáhlé obdélníky slunečního světla, které během dne proklouznou zavřenými okenicemi a roztahují se po celém pokoji. Můžete podle nich určovat, kolik je hodin. Ať se snažím od světa izolovat sebevíc, vypadá to, že je neuvěřitelně odhodlaný ke mně tak jako tak proniknout.“

Věřte, že vás kniha pohltí a budete doslova hltat slovo za slovem, větu za větou, stránku za stránkou a najednou budete na konci a bude vám to líto. Kniha je takovou jednohubkou, kterou přečtete i za jeden delší večer, ale doporučuji, abyste si ji pošetřili alespoň na dva večery, abyste měli čas příběh vstřebat.

Knihu tvoří krátké kapitoly, často i méně než půlstránkové a text doplňují velice pěkné a jemné ilustrace, které nakreslil autorčin manžel. Nejvíce mě zaujala kresba planetostroje, nevíte, co to je? Prolistujte knihu a najděte ho.

Je to milá kniha s příběhem velké lásky. Autorka ve vás probudí nejrůznější emoce - lítost, naději, zklamání, radost, smutek a to vše ještě jednou dokola. Budete si přát, aby Madeline nebyla nemocná, a mohla poznat vše, o čem čte v knihách a po čem touží.

„Kdybych mohla, líbala bych ho každou vteřinu každého dne každičký den.“

Přiznávám, že jsem zápletku odhalila někde za polovinou knihy,  ale i tak mě autorka ještě dokázala zmást, než vše odkryla sama, i přesto mě kniha moc bavila a byla jsem napnutá až do konce.

Pokud toužíte přečíst si knihu, která vás nenechá klidnými, pokud chcete vědět, čeho je schopná první láska a touha žít a čeho je schopen strach a láska mateřská, neváhejte a přečtěte si tuto knihu. Určitě stojí za to.

„Takže kdybych mohla změnit jedinou chvíli, kterou bych si vybrala? A splnilo by se mi to, co bych chtěla? Byla bych pořád ještě Maddy? Žila bych v tomto domě? Přestěhoval by se chlapec jménem Olly do sousedního domu? Zamilovali bychom se do sebe? Teorie chaosu praví, že dokonce i nepatrné změny původních podmínek mohou vést k naprosto nepředvídatelným následkům. Motýl nyní zatřepotá křídly a v budoucnosti se tím vytvoří silný hutikán.“

Moje hodnocení je zasloužených 100 % a doufám, že autorka nezůstane u jedné knihy. 


Recenze primárně zpracována pro portál Chrudimka.cz. Tímto děkuji za možnost převzetí.



úterý 6. února 2018

Stařeniny oči (recenze knihy Zapomenutá zahrada – Kate Mortonová)

„Protože čas nazrál. Zřetelně to cítil. Tlak, kterému dlouho odolával, začal nedávno sílit. Bylo jí téměř jednadvacet, dospělá žena stojící na prahu samostatného života, zasnoubená, téměř vdaná. Má právo dozvědět se pravdu.“

Zapomenutá zahrada je druhou knihou od Kate Morton, kterou jsem přečetla. A stejně jako v knize Ztracený slib (recenze) jde i v této knize o tajemství, které bylo roky skryté a málem zůstalo neodhaleno. Kate Morton se pro mě stala spisovatelkou, která čtenáře umí zaujmout. Vtáhne je do děje a ačkoliv se v knize střídá několik časových i dějových rovin, vy se při čtení neztratíte a naopak tímto prolínáním autorka postupně odkrývá pravdu a zároveň nás udržuje v napětí, které je místy až nesnesitelné.

Kniha začíná rokem 1913, kdy malé čtyřleté děvčátko pluje samotné na zaoceánské lodi, která míří z Anglie do Austrálie. Kdo ji tam zanechal a proč? Kde jsou její rodiče? Kdo se o ni v Austrálii postará? A proč nikomu nemá říkat své jméno?

Poté se přeneseme do roku 1930 do Brisbane, kde se Nell v den svých jednadvacátých narozenin dozvídá, že není biologickou dcerou svých rodičů. O několik desítek let později jí matka po smrti otce předá její kufřík, s nimž v roce 1913 připlula do Austrálie a Nell začíná pátrat po své minulosti, po své skutečné rodině. Podaří se jí odkrýt tajemství? Zjistí, kdo byla její matka?

„Chystáme se ti prozradit velké tajemství naší rodiny. Každá rodina nějaké má, tím si můžeš být jistá. Větší nebo menší.“

Další postavou románu je Cassandra, vnučka Nell, která se po smrti Nell dozví, že zdědila domek v Cornwallu v Anglii a babička jí zanechala i dopis, v němž uvedla, že věří, že ona rodinné tajemství odhalí. Je možné v roce 2005 vypátrat, co se odehrálo začátkem dvacátých let dvacátého století? Najde Cassandra svoji prababičku? Kdo je Rose Montrachetová, Eliza Makepeacová a Nathaniel Walker?

Autorka nás zavede do nejrůznějších vrstev společnosti, ukáže nám, jak snadno se někdo z vrchu společnosti mohl dostat skoro na samé dno a naopak, jak svými intrikami dívka z nevýznamné rodiny získala postavení ve šlechtické rodině. Jak jsem již uvedla, děj se odehrává v několika časových obdobích. Nejvíce se autorka věnuje období před rokem 1913, poté nás přenese do roku 1975 a pak do roku 2005. Stejně jako v knize Ztracený slib se i zde objevuje skutečná událost, která měla na postavy románu dalekosáhlý dopad, a to železniční neštěstí v roce 1913.

„Její minulost byla jako dřevěná matrjoška. Každá otázka v sobě skrývala další.“



V románu přilnete k řadě postav, o to těžší bude se s nimi na konci knihy rozloučit. Nejzajímavější pro mě byla postava Elizy, statečná, silná a odvážná uličnice, která se dokázala se životem poprat a vymýšlet nádherné pohádky plné jinotajů.

Tentokrát musím konstatovat, že po odkrytí tajemství a dopátrání se pravdy vám bude smutno. Ale něco končí a něco jiného zas začíná a můžeme doufat, že alespoň pro Cassandru bude budoucnost šťastná.

Musím přiznat, že jsem již krátce po začátku knihy měla tušení, kam vede rodinné pouto, které bylo tak násilně zpřetrháno, ale samozřejmě pro mě okolnosti té události zůstaly skryty až do konce knihy. Doslova jsem hltala jednu stránku za druhou a toužila se dozvědět pravdu. A autorka si pro nás opět připravila nečekaný konec.

„Rose si něžně položila dlaň na břicho. Měla tušení, že brzy budou potřebovat dětský pokoj. Každé ráno se cítila zvláštně, jako by se v ní ukrývalo tajemství. Byla si jistá, že radostná novina se ohlašuje právě takovým způsobem, že žena ve svém těle okamžitě rozezná zázrak nového života.“

S touto knihou poznáte, kam až je schopná zajít mateřská láska. Příběh je plný lásky, odvahy, touhy, napětí, ale i smutku.

V knize jsou zařazeny tři pohádky Elizy Makepeacové a přiznávám, že se mi nepodařilo zjistit, zda Eliza je skutečnou postavou, ale nejspíš jsou pohádky dílem autorky. Každopádně jsou plné fantazie, poučení a ukrývající tajemství.

Zapomenutá zahrada vyšla v loňském roce s novou poutavou obálkou. Poprvé u nás kniha vyšla v roce 2011.

Tento příběh několika generací doporučuji všem ženám starším šestnácti let. Kniha bude také skvělým dárkem jak pro vaši sestru, maminku, tak i babičku.

Moje hodnocení je 98 %.


Recenze primárně zpracována pro portál Chrudimka.cz. Tímto děkuji za možnost převzetí.


neděle 4. února 2018

Kam vedou lži a tajemství (recenze knihy Manželova žena - Jane Corryová)

Manželova žena, autorka Jane Corryová, vydalo nakladatelství Mladá fronta, Praha 2017, 384 stran

„Často přemýšlím o životech jiných lidí. Jakou práci má asi ta krásná žena? Že by byla modelka? Dnes si ale nemůžu pomoct, v duchu se vracím zpátky k sobě samotné. K svému vlastnímu životu. Jak by vypadal, kdybych se stala sociální pracovnicí místo advokátky? Kdybych, hned jak jsem se přestěhovala do Londýna, nešla se svou novou spolubydlící na večírek, což bych normálně odmítla?“

Neotřelý thriller, který je prvotinou anglické spisovatelky Jane Corry, a není vůbec špatný, ba dokonce je moc dobrý. Autorka zvolila poutavý způsob vyprávění, který se vám zalíbí.

Hlavní postava Lily se právě vdala za Eda, který touží věnovat se naplno malířství, a po líbánkách ji čeká i nová pozice v zaměstnání, jako právnička je přesunuta na oblast trestního práva. A hned první den vyráží do vězení za novým klientem Joem, který je odsouzen za usmrcení přítelkyně a chce obnovu procesu. Další hrdinkou je malá Carla, která má velké trápení, nezapadá do školního kolektivu. Nechte se překvapit, co je schopná udělat, aby se od vrstevníků nelišila. A osudy těchto dvou postav se krátce po začátku příběhu protnou. To ještě ani jedna netuší, jak to ovlivní jejich životy.

Lily poruší pravidla ve vztahu právník a klient, vše je způsobeno tím, že jí připomíná jejího bratra, který byl jiný, stejně jako Joe. A lži a tajemství odstartují řadu událostí, které zamíchají osudy všech postav. Kdo z dění vyjde jako vítěz? Dostane každý, co si zaslouží?

„Vězeňští dozorci nemají advokáty příliš v lásce,“ varoval mě můj šéf. „Myslí si, že jim kazíte hru. Znáte to. Snažíte se vyvléknout odsouzené z háčku, zatímco policie i prokurátor potili krev a slzy, aby je dostali za mříže.“  

Musím přiznat, že postavy jsou vykresleny tak, že budete mít problém si někoho oblíbit, a přesto se vám kniha bude líbit. To, jak se kapitolu za kapitolou ve vyprávění střídá Lily s Carlou, vás upoutá. Kapitoly s názvem Lily jsou vyprávěny z jejího pohledu, kapitoly Carly vypráví nezávislý vypravěč, což je nezvyklé. Poté, co se jejich cesty protnou, autorka nám ty samé události dá nahlédnout z pohledu obou, pětadvacetileté ženy a skoro desetileté dívky, která ještě životu dospělých nerozumí.

Čeká na vás několik šokujících odhalení, jelikož snad všichni mají své tajemství, které vyplouvají napovrch. A když se ve druhé části knihy přesuneme o patnáct let dál, kdy se opět cesty hlavních postav spojí, dojde k dalším zvratům, které pro někoho budou fatální. Líbilo se mi, jak autorka do kapitol začlenila krátké odstavce, které dávají tušit, že někdo je ve smrtelném nebezpečí.

„Jsou jisté věci, o kterých si nikdo z nás nepřeje, aby věděl zbytek světa.“

Zkrátka tahle kniha vás bude bavit od první do poslední stránky, nebude vás nudit a často budete sedět s pusou dokořán. Protože dobré úmysly mohou mít dalekosáhlé následky. A láska zde hraje nejdůležitější roli. Do příběhu autorka začlenila postavy s poruchou autistického spektra a tím děj ozvláštnila. Nebudete mít dobrý pocit z toho, co vše jedna z těchto postav dokáže ovlivnit.

Děkuji autorce za to, že nenechala otevřený konec. Nevím, co bych si počala, kdybych se přes všechny ty lži nedozvěděla pravdu. I když ne vše bylo prozrazeno, ale s tím můžu žít.

Pokud si toužíte přečíst trochu jiný psychologický thriller, je tato kniha tím pravým. Doporučuji také všem, co se chtějí dozvědět, kam vás může dohnat láska, a co způsobí zdánlivě nevinné lži a polopravdy, a to že si nemáme říkat, co by bylo, kdyby.

„Ale to je ten problém se lží. Jak jsem říkala na začátku, začíná to malou lží. A ta se pak násobí. Dál a dál. Takže z nevinné lži se stane opravdová, černá lež.“  

Kniha si zaslouží 100 %.


Recenze primárně zpracována pro portál Chrudimka.cz. Tímto děkuji za možnost převzetí.


pátek 2. února 2018

Novinky v mé knihovně # 10

Dobrý večer, čtenáři,

dnes zveřejňuji letos první článek s novinkami, které rozšířily moji knihovnu.
Pokud mě sledujete pravidelně, víte, že jsem se v prosinci stala členem Knižního klubu a dnes vám představím knihy, které jsem si objednala z lednového katalogu. Dále dvě knihy, které mám z druhé ruky od paní Indrákové a jednu knihu, kterou jsem si vybrala u kamarádky Darči.




Nebe na němž nesvítily hvězdy

Rainer M. Schröder


Tato kniha mě zaujala svým názvem, obálkou a dle anotace si troufám tvrdit, že půjde o silný příběh.

Anotace:

Alija Bet je hebrejské kódové označení pro ilegálně organizované přistěhovalectví do britské mandátní oblasti Palestina.
Pro Leah a Janneka svitla na obzoru naděje – oba jsou z rodiny jediní, kdo přežili koncentrační tábory, a nyní, v roce 1946, se stále ještě hluboce traumatizovaní potulují jako živé mrtvoly rozbombardovaným Mnichovem. Doslechli se o nebezpečné plavbě na přeplněných vracích parníků, o mnoha utopených nebo v britských sběrných táborech internovaných uprchlících, o neustálých bojích s arabskými obyvateli – ale nemají jinou možnost.
A tak se oba vydávají jako ilegální běženci na cestu přes Středozemní moře s nadějí na novou vlast.





Marie Terezie - Miluj a panuj

Mirka Zlatníková


Taky máte pocit, že se s knihami o Marii Terezii v poslední době roztrhl pytel? Já mám rozečtenou jinou knihu o této osvícené panovnici (Milujte královnu) a ráda si o ní přečtu i tuto knihu.

Anotace:

Kniha mapuje první roky panování Marie Terezie. Ve velmi mladém věku si vyvzdorovala svoji velkou lásku, Františka Štěpána Lotrinského. Na konci života se z ní stala „tchyně Evropy“. Jen jedinému z dvanácti dětí dovolila, aby udělalo to, co ona – vstoupilo do manželství z lásky. Marie Terezie byla jednou z prvních žen v historii, které se dostaly do konfliktu mezi rolí matky, manželky a vládkyně. A jednou z mnoha, kterým po první lásce vstoupila do vztahu láska druhá, ještě osudovější než ta první. Kolikrát v životě může dát člověk přednost citům před závazkem? Kniha zachycuje její osobní život i spletité politické zákulisí na císařském dvoře. Souběžně s ní vznikl dvoudílný televizní film.





Hotel Sacher - Příběh jednoho pokušení

Rodica Doehnertová


Třetí a poslední knihou objednanou v Knižním klubu je Hotel Sacher. Možná jste před koncem roku zaregistrovali knihu, která vyšla u nakladatelství MOBA Anna Sacher a její hotel, ta se věnuje historii hotelu a životu Anny Sacher, je to spíše kniha populárně naučná. Kdežto Hotel Sacher je dílem beletrie a moc se těším, až si tuto knihu přečtu.

Anotace:

Vídeň 1892

Anna Sacherová chce po nenadálé manželově smrti pokračovat ve vedení hotelu. Mladá vdova si rezolutně a navzdory všem překážkám vydobývá pozici principálky. 
A zatímco Anna Sacherová s neodmyslitelným doutníkem, v doprovodu smečky bulteriérů a společně se svým personálem povyšuje hotel na legendu, setkávají se v jeho foyer dva nesourodé manželské páry: princ a princezna von Traunstein a berlínští nakladatelé Marta a Maxmilian Aderholdovi. Mezi suitami a chambres séparées Hotelu Sacher ve Vídni se rodí milostné drama lásky, nevěry a žárlivosti.





Utajená láska prezidenta Masaryka

Petr Zídek


Kniha o tom, že i tatíček Masaryk byl jen člověk, koho by nelákalo se dozvědět něco z milostného života našeho prvního prezidenta?

Anotace:

První životopis ženy, která v roce 1928 navázala intimní vztah s prezidentem Masarykem, přináší naprosto neznámý příběh spisovatelky, básnířky, publicistky a veřejné aktivistky Oldry Sedlmayerové. Životní příběh, jenž je napínavější než román, zavádí čtenáře do zákulisí prvorepublikové politiky. Kniha odhaluje milostný vztah, který měl navždy zůstat utajen. Masarykovy nikdy dříve nepublikované erotické dopisy ukazují, že československý prezident prožíval v letech 1928–1934 s Oldrou vášnivý milostný román. Tu, která poznala Masaryka jako málokdo, čekalo nakonec smutné stáří v osamění, zapomnění a bídě. Od autora historických bestsellerů o manželkách našich premiérů a Haně Benešové Petra Zídka.




Hana Benešová - Neobyčejný příběh manželky druhého československého prezidenta (1885 - 1974)

Petr Zídek


No a když už poznám lásku Masaryka, nemůžu si nechat ujít příběh manželky prezidenta Beneše, která byla skutečnou první dámou.

Anotace:

První knižní životopis Hany Benešové popisuje příběh ženy, která je dodnes považována za nedostižný vzor "první dámy".

Autor zpracoval velké množství doposud neznámých nebo nevyužitých dokumentů z dvou desítek archivů a mluvil s lidmi, kteří měli k Haně Benešové blízko. Výsledkem je velmi čtivý portrét manželky druhého československého prezidenta, který přináší zcela nová fakta a souvislosti a také vyvrací doposud tradované omyly. Předností knihy je velké množství fotografií z veřejných i soukromých zdrojů, z nichž velká část nebyla nikdy publikována.





Narodili se, aby přežili

Wendy Holden


A toto je kniha od mé kamarádky a kolegyňky blogerky Darči, kterou můžete sledovat na Darameganknihy.
No doufám, že brzy seberu odvahu a knihu si přečtu. Skutečný příběh tří těhotných žen, které musely nastoupit na cestu, ze které se málokdo vrátil.

Anotace:

Tři mladé matky a jejich neobyčejné příběhy odvahy, utrpení a přežití
Mezi milionem obětí holokaustu, které byly v roce 1944 poslány do koncentračního tábora Osvětim-Birkenau, prošly Priska, Rachel i Anka jeho branami s tajemstvím – všechny tři právě otěhotněly, a svému osudu musely čelit samy, bez manžela. S obrovským strachem z budoucnosti, poté, co už ztratily tolik svých blízkých, se tyto mladé ženy upnuly k tomu jedinému, co jim v životě zbylo: zachránit sebe a své nenarozené dítě. Jedna z matek pocházela z Třebechovic pod Orebem, druhá z Bratislavy a třetí z polské Lodže.
Kniha mapuje neuvěřitelné příběhy těchto tří žen – nejdříve do Osvětimi, pak do německého pracovního tábora, kde, polomrtvé hlady a udřené z nelidské práce, se snažily zakrýt svůj zdravotní stav. A nakonec je čekala pekelná 17denní cesta vlakem s tisíci dalšími vězni přes západní a jižní Čechy do tábora smrti v rakouském Mauthausenu. A když už se zdálo, že tuto cestu nepřežijí, podařilo se několika hrdinům z Horní Břízy dát potřebným trochu jídla a vody.




Tak co na moje knižní novinky říkáte? 
Četli jste některou?


Hezký víkend