Smrt budějovického hejtmana, autor Tomáš Sterneck, vydalo
nakladatelství MOBA, Brno 2017, 335 stran
„Dobře známá, charakteristicky hranatá tvář Jana Aulnera
z Birkenfelsu, který ležel na lůžku u okna a s výjimkou hlavy si
hověl pod vlněnou přikrývkou, nebyla tváří spáče. Z jejích strnulých rysů
a křečovitě sevřených úst bylo zřejmé, že se hejtman pěšího lidu Jeho Milosti
císařské již neprobudí.“
Tomáš Sterneck se svojí
beletristickou prvotinou zařadil mezi další vystudované historiky, kteří se
vydali na mnohdy ožehavou půdu historické literatury určené širokému okruhu
čtenářů, kteří nemusejí být odborníci na historii, ale mohou být jejími
nadšenci. A hned zkraje vám říkám, že pan Sterneck udělal dobře, že rozšířil
řadu autorů, jimž u nakladatelství MOBA vycházejí historické romány. Jeho kniha
se mi moc líbí a doufám, že se s hrdiny, kteří v ní vystupují, ještě
setkáme v jeho další tvorbě.
Píše se rok 1625 a
dřívější primas Kašpar Teindleser k sobě povolává svého
čtyřicetiletého syna Davida, který se obává o otcovo zdraví. Ale nakonec jde o
něco jiného a my se ve vzpomínkách primátora Kašpara přeneseme do roku 1618,
tedy na počátek stavovského povstání, kdy primátor Kašpar šetřil náhlé úmrtí
budějovického hejtmana Jana Aulnera a nejen jeho smrt mu vehnala vrásky
do čela. Janu Aulnerovi sloužil primátorův kmotřenec Jeroným, jehož
Kašpar vyšle do Vídně, aby o smrti Jana Aulnera zpravil jeho manželku. Co však
na Jeronýma na cestě čeká a nepůjde i jemu o život? A kdo má na svědomí náhlé
úmrtí hejtmana? Mnohá tajemství vyplavou napovrch a některá zůstanou čtenáři
skrytá. Pojďte si přečíst napínavý historický román, jehož konec vás
překvapí.
„A tak se vraťte dřív, než
vyjde vlasatice a ohlásí nový čas! Čas vypálených domů, sežehnutých polí a
pobitých stád. Doba zneuctěných žen a umírajících dětí. Čas silnic zkropených
krví, kdy naděje na šťastný návrat z cesty nebude větší než vyhlídka na
poutníkovu smrt.“
Musím se přiznat, že sice mám maturitu z dějepisu,
ale za znalce české historie bych se neoznačila. Tudíž nemůžu dost dobře
posoudit, zda se autor držel historických faktů, a co je jen historická fikce.
Ale přesto mi to nedalo a trochu jsem zapátrala na internetu. Moc se mi totiž
líbilo, že autor do knihy zakomponoval i astronomický úkaz, k němuž došlo
v roce 1618, možná tušíte jaký, a opravdu k němu došlo. Také
k požáru ve městě Třeboni v roce 1618 skutečně došlo. Jan Aulner byl
také živoucí postavou a opravdu zemřel náhle. Ale ať jsem pátrala, jak jsem
pátrala, primátora Kašpara Teidlesera jsem nevypátrala. Takže kniha se opírá
o skutečné události a o skutečně žijící postavy, ale jako správná beletrie
obsahuje i historickou fikci, což ji činí čtivou a zajímavou.
V knize vystupuje řada
postav, některé vám budou sympatické jiné ne. Oblíbila jsem si hlavního hrdinu,
Kašparova kmotřence Jeronýma, jehož Štěstěna má ráda a drží nad ním ochrannou
ruku, i když on to přisuzuje amuletu, který na své cestě získal. Postavy autor
pěkně vykresluje jak charakterově, tak vzhledově. Líbilo se mi i jaké autor
používá příměry.
„Vždycky mi přišlo
k smíchu, když takovým…takovým učitelským způsobem prohlašoval, že
nejcennějším zbožím dnes nejsou ani drahé kameny, ani zlato, ani koření a
bůhvíjaký artikl z druhého konce světa, nýbrž informace. Ale že tohle
zboží je křehčí než křišťál a nebezpečnější než střelný prach, a proto se
s ním musí nakládat zatraceně opatrně.“
Kniha je velmi čtivá a napínavá, autor pro nás má
nachystanou řadu překvapení a když už si myslíte, že něco tušíte, je to ve
skutečnosti jinak.
V textu autor nezapřel svoji zálibu v latině,
kdy do textu vkládá latinská slova, která jsou psána kurzívou a na konci knihy
naleznete glosář, v němž se dozvíte český ekvivalent. Takže se můžete
přiučit i některým latinským výrazům.
Myslím, že autor by mohl být
svojí prvotinou hrdě zařazen po bok Vlastimila Vondrušky a Františka Niedla,
ale tím samozřejmě netvrdím, že jeho tvorba je stejná, každý z autorů má
svůj osobitý styl. Doufám, že se dočkáme ještě dalšího příběhu dotýkajícího
se historie Českých Budějovic a že se ještě shledáme s postavou
Jeronýma.
„Řekl bych,“ začal mladší
Teindleser opatrně, „že se řídila osvědčenou zásadou těch, kteří mají máslo na
hlavě, totiž že nejlepší obranou je útok.“
Historický román bych doporučila všem, kteří mají rádi
napětí, nevadí jim sem tam nějaký mord a chtějí si oddechnout od všech
thrillerů a severských detektivek a přečíst si příběh, který se mohl
v české historii odehrát.
Děkuji nakladatelství MOBA, že jsem si mohla tento
román přečíst, a pokud vás nejen díky mé recenzi upoutal, můžete si ho koupit zde.
Moje hodnocení je 90 %.
Rozloučím se s vámi latinou:
„De omnibus est
dubitandum!“ (O všem je třeba pochybovat!)
Žádné komentáře:
Okomentovat