„Ahoj,
začali jste od začátku, což obdivuji. Já obvykle začínám od prostředka a úvody nikdy nečtu. Je překvapivé, že jsem vytvořil knížku, protože číst knihy se mi moc nedaří. Potřebuji totiž obrázky. Jsou jako ostrovy, místa, kam se dá doplavat v moři slov.“
Když jsem poprvé zaregistrovala tuto novinku a reakce na ni, říkala jsem si, že bych si ji ráda přečetla, ačkoliv na první pohled textu v knize není mnoho a člověk si může myslet, že je to kniha primárně určená dětem, avšak není tomu tak. Když se mi naskytla možnost, neváhala jsem, a nyní vím, že se zařadí v mé knihovně po bok Malého prince. Ačkoliv mnozí s tímto přirovnáním třeba nebudou souhlasit, mně se při čtení knihy Chlapec, krtek, liška a kůň Malý princ vybavil. Možná je to tím, že hlavní postavou je malý zvídavý chlapec, možná je to také tím, že putuje krajinou a potkává další postavy příběhu, možná je to i tím, že jednou z postav je liška a možná je to i proto, že se v knize objeví řada citátů a životních mouder. Kdo ví? Ale rozhodně tím nechci tvrdit, že se tato kniha Malému princi podobá, jen ve mně vyvolala podobné pocity.
Hned na začátku knihy najdete jakousi autorovu předmluvu, nebo spíše promluvu ke čtenáři, v níž nám autor sdělí něco málo o knize a přiblíží nám postavy příběhu, nebo spíš putování, protože příběh jako takový v knize není. Jedná se převážně o dialogy, které zachycují nejrůznější citáty a životní moudra, jež pronášejí jednotlivé postavy. Ačkoliv se jedná o malého chlapce a tři zvířata, je tu patrné jisté podobenství s lidmi, kteří jsou také různí, různě vypadají, různě se chovají, různě pohlížejí na sebe a na druhé.
„Jejich dobrodružství se odehrávají na jaře, kdy jednu chvíli padá sníh a vzápětí vysvitne slunce, což je taky tak trochu jako život – může se rázem změnit.“
