„Jezevec
měl ze všeho nejraději ticho. Když konečně nastalo, rád se nořil do vzpomínek.
Usadil se na kanapi a podepřel si bradu tlapkou. Dlouho se díval na rodinný
portrét na protější zdi a poslouchal, jak nahoře v polospánku šelestí jeho
smrk.“
V loňském
roce nakladatelství Host vydalo další krásnou knihu určenou nejmenším dětem,
která vzešla ze spolupráce autorky Kateryny Michalicyny a ilustrátorky
Oksany Buly. O tom, jak skvěle se tato dvojice doplňuje, jsme se mohli
přesvědčit již v knize Kdo roste v parku (recenze).
Tentokrát poznáme především stromy rostoucí v lese, ale dozvíme se
informace i o některých dalších rostlinách a také o pár zvířátkách.
Pod
velkým smrkem má svoji noru jezevec, kterého z odpočinku vyruší dva
rozpustilí veverčáci. A ještěže tak, díky ohořelé šišce pojme jezevec
podezření, že je les v ohrožení a vydá se na místo, odkud veverky
šišku přinesly. Po cestě míjí nejrůznější stromy a ve vzpomínkách se vrací do
svého dětství, kdy vyrůstal se svými sourozenci a maminka je učila poznávat
svět kolem. Víte, k výrobě jakého hudebního nástroje se hodí smrkové
dřevo? Které rostliny žijí v symbióze? Který strom je nejmrazuvzdornější?
Proč stromy na zimu shazují listí? A proč jehličnaté stromy na zimu
neopadávají? Na tyto otázky, a ještě mnohé další, se vám dostane
odpovědi v této útlé dětské knížce.
Autorka
dá dětem nahlédnout do života v lese, představí jim základní lesní dřeviny
a zároveň jim nenásilně předá zajímavé informace. Nejenže se děti dozví něco
o rostlinách, ale také zjistí, jak je důležité si pomáhat a spolupracovat,
tak jak to dovedou zvířátka při snaze zachránit les před ohněm, který vypukl na
nedalekém poli. A nakonec i rošťandy veverky přijdou s pokorou
k jezevci, aby mu poděkovaly a omluvily se za svoje chování.
„Mimoděk
se opřel o drsnou kůru, tu a tam lepkavou od smůly. Ta ale voní! Tlapkou
pohladil tuhé zelené jehličí: „Tak co, můj milý smrku, už ses připravil na
zimu? Ano? To je dobře.“
Žádné komentáře:
Okomentovat