Smrt nadruhou (recenze knihy Zločin na stříbrném plátně - Vilém Křížek)

„Dřív nebo později se to muselo stát; nebylo zbytí. Nebo snad ano? Dokončit film, žít a nechat žít?
Ne; od začátku byo jasné, že úspěch si téměř jistě vyžádá smrt. Nadešel ovšem už ten správný čas?“

Zdroj: Chrudimka.cz

Na pokračování série s tak trochu výstředním vyšetřovatelem Eliášem Sattlerem jsme si museli trochu počkat, jeho vydání bylo avizováno na únor roku 2020, ale nakonec bylo přesunuto až na podzim, což mě mrzelo, ale teď už vím, že čekání stálo zato, a po přečtení knihy také vím, proč se vydání opozdilo, a autorovi tímto odpouštím, protože se jednalo o krásný důvod zdržení.
 
Je neobvykle teplý říjen roku 1929, mladý producent Milan Milton Kyncl má velké ambice, chce natočit první zvukový film, jenže, co když do jeho plánů zasáhne smrt? Ještě, než se tak stane, je Eliáš Sattler pověřen samotným autorem literární předlohy, aby prošetřil, zda se natáčený snímek drží jeho předlohy a spěje ke zdárnému konci, vždyť je také jedním z investorů filmu. Co Eliáš zjistí? A co když se mu na paty pověsí senzacechtivý novinář Verecký, kterého Sattler nemůže vystát, a to nejen proto, že ho v jednom z článků nazval čmuchalem? Nezradí ho tentokrát jeho již léty trochu otupělý dokonalý čich? Pojďte proniknout do světa stříbrného plátna, kdy se herci scházeli na Barrandovských terasách nebo v Rokoku a kdy se začínaly rodit myšlenky na zvukový film. Jaké důvody povedou ke zločinu tentokrát?
 
„Kdepak – ani omylem nudný profesor. Kdyby si pro něj Martin měl vymyslet jinou totožnost teď, jako kdyby ho obsazoval do filmové role, byl by to…
Detektiv. To bylo ono. Soukromý detektiv, jako Stuart Webbs nebo Joe Deebs. Ale ne tak akční jako oni. Tenhle byl typově spíš od Doyla nebo té Christieové, podle níž počátkem roku v Německu natočili film.“

Celou recenzi najdete na Chrudimka.cz