Strážce lesa (recenze knihy Bordeří povídačky 2 – Pavel Mondschein)

Bordeří povídačky 2, autor Pavel Mondschein, vydal Pavel Mondschein, Praha, 2019, 208 stran

„A nezdálo se ti to náhodou? Představivost máš živější než mraveniště před deštěm, to o tobě ví každý.“

Když autor Pavel Mondschein nabídl k recenzování knihu o svém čtyřnohém kamarádovi Kubíčkovi, která za pár dní vyjde, neváhala jsem ani minutu. Doma máme borderku Jessie a čtyřletá dcera miluje čtení pohádek před spaním, tak proč si nepřečíst knihu, jejíž hrdina nám bude blízký. Nyní vám můžu říct, že to byla trefa do černého. Již první díl se setkal s velkým úspěchem u čtenářů a věřím, že i dvojka ho bude v hodnocení následovat a možná ho i překoná.

Než si přiblížíme knihu, představím vám autora:

„Narodil se roku 1978 v Praze, časem však dal velkoměstskému životu vale a odstěhoval se do malé vesničky na dohled od Řípu. Tam se nyní věnuje překládání počítačových her, chovu ovcí a literatuře, to vše v souladu s životním mottem „pást, psát a spát“. Rád čtenáře překvapuje svým širokým záběrem – ačkoliv jej mají mnozí zafixovaného jako pohádkáře a humoristu, není mu cizí ani vážnější tvorba. Je podepsán pod pohádkovým cyklem Bordeří povídačky, postapokalyptickou sérií Zapomenuti v očistci a řadou povídek a novel různých žánrů.“

Nyní již k samotné knize. Čeká vás jedenáct příběhů plus jeden bonusový. Tentokrát bych řekla, že hlavní hrdina Kubíček ustoupil trochu do pozadí a přenechal trochu slávy čtyřem štěňatům, která se narodila borderce Kýnce. Spolu s nimi objevujeme svět a přihlížíme, jak se zaučují a rozvíjejí své vlohy být jednou dobrými hlídači a především pastevci. Jako správná štěňata vymýšlejí lumpárny a nenechají nikoho v klidu. Při svých toulkách po okolí se seznamují i s obyvateli lesa a jednoho dne je čeká velké překvapení, potkají zvíře, které ještě v životě neviděli. Kdo se jim to připletl do cesty? Kdo je ten podivný strážce lesa? Jaká dobrodružství na ně čekají? A co Kubíček, dokáže včas zasáhnout? Vezměte si na klín své dítko nebo vnouče a přečtěte si společně tyto krásné příhody.

„Starý sýček, který v okolí zastával roli ponocného, usedl na větev věkovitého dubu a táhlým zahoukáním ohlásil půlnoc. Ne snad, že by to někdo ocenil – až na pár ježků už všichni dávno spali. Ale to mu nevadilo. Šlo o princip.“

Již po přečtení prvních pár slov a vět jsem byla nadšená autorovou bohatou češtinou, milými a někdy i úsměvnými přirovnáními a tím, jakou pohodu a radost jeho slova v člověku probouzí. Knihu budete číst s úsměvem na rtech, někdy vám ho vykouzlí vtipné situace, jindy porozumění tomu, co nám autor sděluje mezi řádky.

V příbězích se jako ve správných pohádkách skrývá poučení. Autor dokáže probudit v dětských myslích zájem a zvídavost. Možná, že vás děti během čtení zahrnou několika všetečnými dotazy. Budou se spolu s vámi strachovat o čtyřnohé hrdiny. A možná vás překvapí, že večer budou bez odmlouvání čekat napjatí pod peřinou na další bordeří povídačku.

„Kýnka s vyplazeným jazykem přimhouřila oči, naklonila hlavu na stranu a znalecky zhodnotila své nejnovější dílo. Spokojeně mlaskla. Dokonalé! Vytahané stonky petržele vrhaly šikmé stíny přes rozkousaný košík, zdánlivě nahodile rozmístěné důlky v trávníku ladily s kosmickým pořádkem, k tomu všemu se vzduchem linula vůně čerstvě zkypřené půdy… ano, mohla být na svůj výtvor po právu pyšná. A také že byla! Konečně vypadalo okolí hájovny k světu.“

Ačkoliv kniha je rozdělena do jedenácti kapitol a zdánlivě oddělených povídek, od okamžiku, kdy se borderátka setkají v lese se záhadným tvorem, začíná se odvíjet jeden příběh, který graduje v posledních kapitolách. Sám autor nám identitu záhadného tvora neprozradí, ale ilustrátorka nenechá naši představivost ve štychu a pomůže nám. Když jsem nakousla téma ilustrací, knihu zdobí úžasné přátelské barevné ilustrace ilustrátorky Aleny Doubravové, která je majitelkou bordeří smečky, takže pro inspiraci nemusela chodit daleko.

Jak jsem již uvedla, v závěru knihy bordeří dobrodružství graduje a vy se budete o naše kamarády strachovat. Nechte se překvapit, kdo je nakonec z velké šlamastyky zachrání. Na konci nás také čeká nejedno radostné shledání.

Autor si pro své čtenáře na konci knihy přichystal odměnu, bonusovou povídku, která nás navnadí na pomalu se blížící vánoční čas.

„Vánoce jsou prostě doba, kdy si můžete krásně sedět v teple před krbem, vyprávět si příběhy a dobře se každou chvíli najíst. Načuchat se svátečních vůní, až máte v nose jako v pelíšku. A pak vyběhnout na dvůr a řádit ve sněhu, pořádně si užít příchod zimy a koukat na měsíc v nejdelší a nejkouzelnější noci v roce. Nejde zkrátka jenom o nějakého chlapa, který létá po nebi a rozdává dárky, to ani náhodou, kdepak!“

Doufám, že už v autorově mysli vznikají další a další bordeří příhody a do budoucna se budeme moci těšit na další pokračování.

Ať jsou vám čtyři roky, čtyřicet anebo dvakrát čtyřicet, věřím, že si v této půvabné povídkové knížce najdete zalíbení.

Moje hodnocení je 100 %.

Děkuji autorovi za příjemné chvíle strávené mezi čtyřnohými kamarády na stránkách jeho knihy.

Knihu si můžete koupit v předprodeji zde, oficiálně vychází již za pár dní a to 24. října. A všechny příběhy si také můžete přečíst zdarma na autorových stránkách zde.