Stránky

pátek 23. listopadu 2018

Rodina nadevše (recenze knihy Prostá pravda – Jodi Picoultová)

„Viděla jsem muže, kteří se sesypali ve chvíli, kdy vyslechli rozsudek doživotního vězení; viděla jsem prázdnotu v očích svědkyně, která vypovídala o noci, kdy byla přepadena. Ale nikdy v životě jsem nespatřila takovou cizotu jako ve tváři tohoto muže. Naprosto se ovládal, jako by přiznání bolesti znamenalo, že se rozprskne na tisíc kousků; jako bychom byli pradávní nepřátelé; jako by hluboko v duši věděl, že už je poražen.“

Román Prostá pravda umístěný do amišského prostředí byl pro mě s ohledem na můj nynější stav (těhotenství) poněkud silnou kávou. Mladá amišská dívka Katie Fisherová je obviněna z vraždy svého předčasně narozeného syna, jenže ona vše popírá – těhotenství, porod i zabití. Naštěstí má v rodině šikovnou právničku Ellii, která se rozhodne za Katie postavit a ujme se její obhajoby. Ale nebude to mít snadné, aby Katie nemusela zůstat ve vazbě, musí se Ellie na čas nastěhovat k obviněné a bere za ni veškerou zodpovědnost. Zabila Katie svého syna? Nebo to udělal někdo jiný? A co když je vše jinak než se zdá? Poradí si s tímto zapeklitým případem zkušená obhájkyně? A co když to nebude jediná věc, kterou bude muset řešit?

Jodi Picoult mě opět nezklamala, toto je teprve druhá kniha, kterou jsem od ní četla, ale opět mě přesvědčila, že je načase si přečíst i její další knihy. Její vylíčení amišského způsobu života, vnitřního boje zkušené právničky, ale i soudního líčení, je zkrátka neskutečné. Jodi ví, jak na čtenáře, aby ho děj pohltil, a on úplně zapomínal na realitu všedních dní a měl pocit, že se na chvíli ocitl v Paradise u Fisherových na statku, kde chybí veškeré vymoženosti dnešního světa – elektrika, počítač, internet, mobilní telefon.

„Natáhla se přes talíř a poklepala mě po ruce. „Víte, moc si vážíme, že jste se za Katii postavila.“
„Děkuju. Ale je to moje práce.“
„Ne, ne,“ zavrtěla hlavou. „Je to vaše srdce.“

Řeknu vám, že autorka umí gradovat napětí, když už si myslíte, že nemůže být hůř, najednou se vše ještě více zamotá a vy jen tajíte dech a doufáte, že to hlavní postavy ustojí. V příběhu se setkáte s tolika lidskými charaktery, které autorka bravurně vykresluje. Projde vámi taková spousta emocí, že po zavření knihy to budete muset chvíli rozdýchávat.

Tato kniha je mojí první knihou z amišského prostředí, nejprve jsem měla trochu obavy, zda to bude to pravé, ale jejich život je opravdu zajímavý, dívají se na svět jinak než mi ostatní. Mají vlastní pravidla, podle nichž žijí, a pokud se něčím prohřeší, jejich společnost je nezavrhne, tak jako naše, ale po jejich vyzpovídání, jim odpustí a přijme je zpátky.



„Biskup vzal mou ruku do hřejivých dlaní a já měla na okamžik dojem, že se všechno ve mně dokonale zklidnilo. „Vy jste se musela přizpůsobit nám, slečno Hathawayová,“ řekl vlídně. „Myslíte, že my kvůli vám kompromis neuděláme?“

V knize najdete lásku v mnoha jejích podobách. Autorka napsala velmi citlivý příběh, který by se opravdu mohl odehrát. V životě lidí se vše točí kolem dětí a to platí i o těch, co děti ještě nemají, mateřská láska je snad to nejsilnější pouto na světě a zkuste ho někdo přetrhnout, to se pak začnou dít věci.

Kniha je rozdělena do kapitol, některé jsou psány z pohledu Ellie, která je jako vypravěčka, některé jsou psány ve třetí osobě. Kniha je velmi čtivá a jakmile jednou přečtete první kapitolu, nebudete chtít přestat, dokud se nedozvíte pravdu, prostou pravdu.

Musím se přiznat, že po pár indiciích v knize jsem začala tušit, kdo stojí na pozadí, ale dokud nedočtete do konce, nebudete si jisti. Je to příběh s detektivní zápletkou a zasedání soudu autorka vykreslila tak skutečně, že budete jen zírat.

„Někdy, když jsem ležela u Fisherů v posteli, jsem přemýšlela, jak si mám zase zvyknout na život ve městě. Jaké to bude, až místo houkání sov budu při usínání slyšet rachot autobusů? Zavřu oči v pokoji, kde nebude úplná tma, protože na ulicích svítí neony a lampy. Budu pracovat tak vysoko, že neucítím jetel a pampelišky pod nohama.“

Knihu doporučuji všem, které si autorka již získala jinou knihou, ale i těm, kteří ještě spisovatelku neznají, nebudete litovat.


Moje hodnocení je 100 %.

Recenze primárně zpracována pro portál Chrudimka.cz. Tímto děkuji za možnost převzetí.



4 komentáře:

  1. Pěkná recenze, od autorky jsem ještě nic nečetla, ale její knihy vypadá opravdu zajímavě a silně. Tahle s tématikou amišů, kteří mě zajímají vypadá vážně dobře. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě autorku doporučuji. Pro mě byla nejsilnější její kniha Vypravěčka.

      Vymazat
  2. To bude jistě zase silná kniha, jak jsme u Jodi zvyklí. Tahle mě hodně láká, hlavně co se týče amišů a jejich způsobu života. Na takové knihy musím mít to správné rozpoložení - například už dva roky mám doma knihu Je to i můj život a nenašla jsem na ni dosud odvahu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Od autorky jsem četla ještě Vypravěčku a ta je taky skvělá. A pokud tě zajímá téma Amišů, tak v téhle knize se o jejich způsobu života dozvíš hodně a je to opravdu silný zážitek. Pro mě to byla první kniha z amišského prostředí.

      Vymazat