Stránky

čtvrtek 1. února 2018

„Děkujeme za spolupráci“ (recenze knihy Polární záře - Jiří Mazurek)

Polární záře, autor Jiří Mazurek, vydalo nakladatelství Mystery Press, Praha 2017, 304 stran (e-book)

Anotace:
O budoucnosti lidstva se rozhodne za polárním kruhem...
V Severním ledovém oceánu se kapitán jaderné ponorky ruské federace Alexander Gomelskij snaží vypořádat s řadou záhadných událostí a selhání, ke kterým dojde při návratu z rutinního námořního cvičení.
Major Gennadij Volkov,  stíhací pilot ruského letectva,  vzlétá k neznámému létajícímu objektu a krátce na to je jeho stroj zničen a major zanechán na pospas oceánu.
Světlana Zarecká, postgraduální studentka geologie, je poslána do centra dění s tajnými instrukcemi a shodou okolností se setkává s Petrem Brunerem, českým fotografem a dobrodruhem. Její instrukce jsou jasné: nepohodlné osoby je nutné zlikvidovat.
Mezitím odkrývá ruská armáda na dalekém severu přísně tajné naleziště, které může změnit dějiny lidstva, a průzkumník Aivars Balakin se právě chystá vkročit tam, kam lidská noha dosud nevkročila...

„Ostrovy jsou v současnosti až na pár rybářských osad neobydlené. Podnebí na Jižním ostrově je subarktické, na Severním ostrově arktické. Počasí je většinou oblačné, krátce zde prší téměř každý den. Meteorologické podmínky se mění extrémně rychle, sněhovou vánici může během pár minut vystřídat slunečná obloha, a po ní polární záře...

Když jsem od nakladatelství Mystery Press dostala nabídku recenzovat tento sci-fi thriller, po přečtení anotace, jsem neváhala ani minutu, a navíc se jedná o knihu českého autora a takových je jako šafránu. Knihu přímo ze žánru sci-fi jsem nikdy nečetla, ale myslím, že se tomuto žánru blíží kniha Dana Browna Anatomie lži, a kniha pana Mazurka mi ji připomněla, asi to bude tím, že se obě odehrávají za polárním kruhem, i když každá za opačným, a v obou jde o objev, který může mít dopad na celé lidstvo.

K samotnému ději nebudu více prozrazovat, anotace je vše říkající. Raději se s vámi podělím o své dojmy. Zhruba tak do poloviny knihy nás autor drží v napětí nejrůznějšími náznaky, nechává pracovat naši fantazii, která mi pracovala na plné obrátky. V hlavě mi stále vystupovala otázka: Co to ti Rusové na Nové zemi objevili? A kdo všechno o tom ví? A proč je to tajné? Zkrátka jsem hltala jednu stránku za druhou, a pak přišlo Intermezzo a já valila oči. A ty mi vytřeštěné zůstaly až do konce knihy, kdy jsem napětím už ani nedutala.

„Odpálit či neodpálit, toť otázka, napadlo Gomelského. Kdyby Shakespeare sloužil na ponorce, místo lebky by mohl držet tohle tlačítko.“

Autorovi skládám svůj obdiv, kniha je velmi propracovaná, co se týče technických údajů o ponorce, ale i dalších věcí z armády. A ani jako žena jsem neměla pocit, že se v autorových popisech ztrácím. Líbilo se mi, že autor do knihy vložil i milostný románek. A konec knihy je strhující a já jsem už ani nedoufala, že to takto dopadne. A kdyby autor chtěl napsat pokračování, s chutí si ho přečtu a bude ve mně malá naděje, že se opět všichni setkají.

V knize autor střídavě sleduje osudy několika hrdinů, které se různě proplétají a nakonec se setkávají v jednom místě, ale to už je na všechno pozdě.

V knize jsem si oblíbila jak postavu Petra Brunera, tak postavu Gomelského, oba dokázali zachovat chladnou hlavu, i když jim šlo o život.

„V téhle arktické slotě, pod nánosy smradlavého bahna, bláta a lidských hoven, za mlhou tak hustou, že by se dala vyvážet, se skrýval největší objev, jaký kdy lidstvo učinilo v celé své dlouhé historii.“

Příběh se čte jedním dechem. Jediné, co bych si přála je, aby to, co bylo nalezeno na Nové zemi bylo více popsáno a vysvětleno, takto autor nechal na naší fantazii, abychom si vše domyslili.

Po přečtení knihy na rovinu říkám, že je škoda, že nevyšla v knižní podobě, své čtenáře by si jistě našla a díky obálce by se prodávala sama. Ale jsem ráda, že vyšla alespoň elektronicky.

Ačkoliv je to kniha ze žánru sci-fi doporučuji ji i milovníkům thrillerů, je to trochu jiné, ale zas tolik vzdálené skutečnosti to být nemusí. Kdo z nás ví, co se ukrývá pod ledy Arktidy či Antarktidy nebo na jakémkoliv neprobádaném území?

„Když došlo před pár lety k nálezu, okamžitě si uvědomil dosah objevu. A také, že musí zůstat v tajnosti. Nález mohl být bájným rohem hojnosti nových technologií a vědeckých objevů. Mohl zajistit Rusku skvělou budoucnost a světovou dominanci. Mohl konečně odkázat Američany do patřičných mezí, jednou provždy. Mohl zastrašit Čínu, velmoc, které už Asie začínala být malá.“

Moje hodnocení je 90 %.  A pokud autor naváže další knihou, s chutí si ji přečtu.

Děkuji nakladatelství Mystery Press za rozšíření mého čtenářského obzoru. Pokud Vás kniha zaujala, můžete si ji koupit zde.

4 komentáře:

  1. Skvělá recenze, úplně jsi mě navnadila na přečtení! A já nemám čas, ach jo :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Snad ho brzy najdeš a budu zvědavá na tvé dojmy.

      Vymazat
  2. Pokud knížka vyjde v knižní podobě, určitě ji kupuji. Autor na goodreads.com mě oslovil, ať si jeho počin přečtu, ještě než vyjde, ale přečetla jsem jen prolog a asi dvě kapitoly, protože na mobilu nerada čtu. Mrzí mě to, ale kdyby vyšla i knižně, určitě neváhám a dle tvé recenze je to opravdu povedený kousek. Navíc ráda podpořím českého autora.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to vážně škoda, že nevyšla papírově, opravdu by si to zasloužila. Mám čtečku, takže mi nevadí číst knihy elektronicky. Vážně nelituji, že jsem si čtečku koupila, je to dost praktická věc (večer v posteli, v čekárně u doktora nebo na dovolenou - máš s sebou tolik knih, které zaberou tak málo místa).

      Vymazat