„Jacob Holbrook uprchl z vězení. Král močálů. Můj
otec. A já jsem ta, kdo ho do vězení dostal.“
Kniha, která vám vezme dech. Spíše než o
thriller se jedná o dobrodružný román s prvky thrilleru. Na začátku
se seznámíme s Helenou (čti „helejnou“) Pelletierovou, šťastně vdanou
mladou ženou s dvěmi malými dcerami, která žije v Michiganu, a živí
se prodejem džemů. Její životní idylka se jednoho dne změní, když v rádiu
zaslechne, že utekl nebezpečný vězeň, její otec. V tu ránu je jí jasné, že
není nic důležitějšího, než ochránit svoji rodinu. A ví, že bude muset
s pravdou ven, že bude muset svému manželovi Stephenovi říct, kým je. Že
je dcerou „krále močálu“, který před sedmadvaceti lety unesl její matku, jíž
tehdy bylo čtrnáct let a po čtrnáct let ji držel mimo civilizaci na usedlosti
v močálech, kde se jí narodila dcera Helena.
Jedná se o velice zajímavý příběh, kdy se Helena ve
vzpomínkách vrací do svého dětství, kdy neměla ponětí, že v jejím životě
je něco špatně, netušila, že je dcerou únosce. Svého otce milovala, přestože
se k nim občas choval hrubě a násilně. Ale naučil ji spoustu věcí –
jak se chovat v divočině, jak číst stopy, jak ulovit zvěř, hrál s ní
hru, kdy ona měla za úkol ho vystopovat. Přestože do svých dvanácti let
nechodila do školy, naučila se číst díky časopisům, které v jejich chalupě
objevila. Toužila po společnosti někoho dalšího než jen rodičů, a nakonec si
vytvořila dva imaginární kamarády.
„Když jsem byla malá, nedostala jsem ani obyčejný
balonek. Svoje hračky jsem si sama vyráběla. Trhala jsem na kousky přesličku a
pak ji zase sestavovala dohromady a mělo to na mě stejně vzdělávací účinky jako
hračky, u kterých mají děti zasouvat správné tvary do odpovídajících otvorů.“
Jedná se o syrový, drsný příběh. Málokdo z nás
si umí představit, jaké to je být unesen ani jaké to je být dcerou únosce.
Helena se musela vyrovnat se svojí minulostí a zvládla to dobře. A nyní, když
se jako dospělá dozví, že je její otec na svobodě, zachová chladný rozum a hned
začne jednat. Ví, že pokud ho někdo dokáže vystopovat, je to ona. A tak
se ho vydá najít. V knize se tedy prolíná Helenina minulost, v níž
vyrůstala v divočině s přítomností, kdy jde po stopách svého otce. Podaří
se jí ho najít? Nebo on najde dřív ji? Zachrání Helena svoji rodinu?
Autorka nám předkládá příběh, který by se mohl klidně
odehrát. Helenin otec je násilník, ona o něm říká, že je narcista, je to
surovec, ale zároveň touží natolik po lásce a společnosti, že se odhodlá
k hroznému činu - únosu, chce si svoji ženu a následně svoji dceru
k sobě navždy připoutat. Je neuvěřitelné, jak musel mít vše předem
promyšlené, a jak si byl jistý, že ho nikdy neopustí. V knize najdete scény,
kdy vás bude mrazit a možná chvílemi nebudete napětím ani dýchat. Čtení
této knihy jsem si náramně užívala, přestože se jedná o takto drsný příběh, ale
dobrodružství z něho přímo čiší.
„Takže popravdě: Tím, co mě po našem útěku
z močálů udivilo nejvíc ze všeho, byla elektřina. Dnes je pro mě těžké
pochopit, jak jsme se mohli celé ty roky bez ní obejít. Vidím, jak lidé
rozmařile nabíjejí svoje tablety a mobilní telefony, opékají si chléb
v toustovači, připravují popcorn v mikrovlnkách, sledují televizi a
čtou si dlouho do noci e-knihy, a část ze mě stále nevychází z údivu.“
Helena se v příběhu věnuje především otci, který na
ni měl velký vliv, matka stála v ústraní, bohužel s ní Helena neměla
takový vztah, jaký většinou mezi matkou a dcerou bývá. Zřejmě za tím stojí to,
že když se jí Helena narodila, byla velmi mladá, byla v zajetí,
v pustině, bez pomoci a navíc při porodu došlo ke komplikaci, která ji
málem stála život.
Kniha se čte jedním dechem. Dvacet osm kapitol,
které knihu tvoří, vám uteče před očima, ani nebudete vědět jak. A konec
knihy je opravdu nervy drásající, kdy ve skrytu duše doufáte, že
dobro zvítězí nad zlem.
„Myslím na matku, mrtvou a většinou lidí už
zapomenutou. Myslím na dcery. Myslím na manžela, který je doma sám a čeká na
mě. Tohle zabíjení musí přestat. To já svého otce najdu. Já ho
dopadnu. Já ho vrátím do vězení a přinutím ho zaplatit za všechno, co
spáchal.“
První, co mě na knize zaujalo, byla obálka, zelenočerný
močál a z jeho hladiny vystupující bílá písmena názvu knihy.
Pokud si toužíte nahlédnout do mysli a duše malého dítěte,
které vyrůstá uprostřed divočiny, má komplikovaný vztah s matkou a otec je
nevypočitatelný, pak sáhněte po této knize. Příběh je umocněn o dění
v přítomnosti, kdy se Helena musí znovu potýkat se svojí minulostí a
především uchránit svoji rodinu, kterou miluje nade vše. Jedná se o příběh
velké odvahy, touhy, odhodlání a lásky.
„Špatné věci se dějí. Padají letadla, vykolejují vlaky,
lidé umírají při záplavách, zemětřeseních a tornádech. Ztrácejí se sněžné
skútry. Psi se střílejí. A jsou unášeny mladé dívky.“
Knihu doporučuji, jak ženám, tak mužům. Všem, co
mají rádi dobrodružné knihy a všem, které zajímá, jak se dá několik let žít
uprostřed močálu bez elektřiny, tekoucí vody, lidské společnosti a zdravotní
péče.
Moje hodnocení je 100 %.
A myslím si, že by stálo za to, kdyby tato kniha dostala
šanci být zfilmována.
Žádné komentáře:
Okomentovat