Sedět tiše po tvém boku (recenze knihy Se záští – Eileen Cook)

Se záští, autorka Eileen Cook, vydal DOBROVSKÝ s.r.o., Praha 2017, 253 stran

„Se Simone jsme hrávaly takovou hru. Co bys radši – být slepá nebo hluchá? Ochrnout, nebo přijít o ruku? Být upálená nebo se chytit nohou do medvědí pasti? Teď, když se z té hry stala skutečnost, už to nebyla taková zábava.“

Se záští je kniha, která mě upoutala svoji magickou obálkou a následně anotací. Koho by nezajímal příběh, kde vystupuje dívka se ztrátou paměti, která se stala účastnicí nehody, jenž však nemusela být nehodou. Vzpomene si, co se stalo? A co se stane, když si nevzpomene? Anebo by bylo lepší, kdyby si nikdy nevzpomněla? A co když si nikdy nebude jistá svými vzpomínkami?

Jill Charronová je chytrá dívka, která sice nemá tak dokonalý vzhled jako její nejlepší kamarádka Simone, ale jde si za svým cílem. Jill je vybrána do programu Zahraniční dobrodružství, tedy než půjde na vysokou, pojede do Itálie poznávat historická místa. Do programu se na poslední chvíli dostane i její kamarádka Simone, a tak může začít jejich společné dobrodružství. Pak ale dojde k nehodě a Jill je najednou zpátky v Americe a vůbec netuší, že již podnikla dobrodružnou cestu, na kterou se tolik těšila. Nepamatuje si nic, co se stalo během uplynulých šesti týdnů.

Tento thriller se autorce velmi povedl. Udržuje nás v napětí. Nechává nás, aby naše fantasie pracovala na plné obrátky. V hlavě vám běží jedna otázka za druhou. A chcete znát odpověď. Autorka nám postupně odkrývá, k čemu mohlo dojít, a to prostřednictvím výslechů svědků, prohlášení a komentářů na internetu, e-mailové komunikace, záznamů z komunikace přes mobilní telefon a také jednoho blogu. Jill si nemůže vzpomenout a je dost možné, že si ani nikdy nevzpomene, ale jsou tu jisté záblesky, ale dá se jim věřit?

„Dr. Weeksová pokrčila rameny. „Je možné, že paměť s tvým zraněním mozku nesouvisí.“ Přitáhla si misku a vzala si bonbon. „Možná, že tvůj mozek nechce, aby sis vzpomněla.“

Je to román jednoho velkého přátelství. A je to také sonda do psychiky hlavní hrdinky, která čelí tlaku svého okolí a chytá se každého pomyslného stébélka a je přesvědčená, že by nebyla schopná toho, z čeho ji většina lidí obviňuje. Přesto v její hlavě hlodá malý červíček pochybností. Možná, že si chce vzpomenout, ale zároveň má velké obavy. Někdy zkrátka lidský mozek určité situace vytlačí, aby se sám chránil.

Kniha je napsána velmi čtivě, kdybych nemusela, nedala bych ji z ruky, dokud bych nedočetla. Obdivuji autorku za její ukončení knihy, někomu se to možná nebude líbit, ale já si myslím, že takový konec je jediný správný. Někdy nemusíme dostat odpovědi na všechny naše otázky, tak to v životě chodí.

„To mě podráždilo. „Proč vždycky viníme kamarádku a ne toho kluka? To on je ten šmejd.“

Anna si přehodila vlasy přes rameno. „Protože od kluků čekáme, že jsou to hajzlové. Od kamarádek čekáme víc.“

Pokud si toužíte přečíst příběh plný napětí, nejasností a pochyb, je to kniha pro vás. Pokud vás zajímá, jak může být člověk zmítán svým okolím v situaci, kdy si není schopen na nic vzpomenout a kdy je jeho jediná jistota to, že musí věřit sám sobě, že se zná, pojďte si přečíst tuto knihu.

Někdy vás překvapí, kdo jsou vaši přátelé. Vyhrocené situace často odkryjí temnou povahu člověka. Někdy jsou to právě přátelé, kteří dokáží nejvíce ranit. Někdy je člověk schopen udělat vše proto, aby dosáhl svého cíle. Lidský mozek je nevyzpytatelný stroj a dokáže zradit zrovna, když to nejméně potřebujeme.

Knihu doporučuji všem, co si rádi přečtou zdařilý thriller, a těm, co mají rádi napětí. Kdybych měla určit věkovou kategorii, kterou by mohl příběh oslovit, troufnu si říct, že si ho mohou přečíst lidé od 15 do 99 let.

„Proč se říká, že vždycky ublížíme těm, které máme rádi? Protože přesně víme, jak na to.“

Moje hodnocení je 100 %.

Za to, že jsem si knihu mohla přečíst děkuji nakladatelství Omega. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit v Knihy Omega nebo v Knihy Dobrovský.