Stránky

sobota 17. června 2017

S rozedranými zády (recenze knihy Panicové – Diana Gabaldon)

Panicové, autorka Diana Gabaldon, vydalo nakladtelství Dobrovský, Praha 2017, 167 stran

„Pomůžu ti,“ řekl Ian najednou smrtelně vážným tónem.
„Pomůžeš?“
„Pomůžu ti kapitána Randalla zabít.“

Když jsem zjistila, že se nakladatelství OMEGA pustilo do vydávání série Cizinky, byla jsem nadšená. Konečně se dočkám zaslouženého konce, který bohužel českým čtenářům zůstal prozatím utajen. Avšak si budeme ještě muset chvíli počkat, jelikož prozatím vyšly první dva díly. V letošním roce ale vyšla kniha Panicové, která nám představuje mladého Jamieho před tím, než poznal Claire. Musela jsem si knihu pořídit a s ní i všechny knihy ze série Cizinka, které jsou k sehnání a které mám již všechny jednou přečtené.


Poté, co jsem si přečetla knihu Panicové, jsem rozhodnutá se znovu začíst do celé série Cizinky. Diana Gabaldon je skvělá vypravěčka a neodradí mě ani to, že její knihy mají více než pět set stran, opravdu za to stojí. A co kniha Panicové? Využiji slov autorky: „Panicové jsou tudíž technicky vzato předehrou Cizinky.“ Musím však říct, že mnohé by taková předehra neuspokojila, především čtenáře, kteří již Cizinku četli. Příběh je dle mého názoru krátký, ale přesto je zajímavý a určitě stojí za přečtení.

Kniha je intermezzem rozdělena na dva příběhy, a to Panicové a Cizinka. V prvním příběhu poznáváme Jamieho, který se potkává se svým přítelem Ianem poté, co byl donucen opustit Lallybroch a byl vězněn v pevnosti, kde schytal několik ran, a jeho záda jsou rozdrásaná. Kdo za tím stojí? Nikdo jiný než obávaný kapitán Randall. Jamie se přidává k Ianovi a pod vedením kapitána D´Egliseho přepravují vzácný náklad pro bohaté židy. Do jakých problémů se dostanou a co si jim podaří odhalit? A budou na konci příběhu ještě stále panicové? To si přečtěte sami.

„Byla to ona,“ opakoval Jamie. „Vzpomínáš si, co říkal ten žid – Ephraim ben-Sefer? O tom, že jeho tlupa věděla, kde zaútočit, protože získala informace z vnějšího zdroje? Byla to ona. To ona nás prozradila.“

Druhá část Cizinka jsou vlastně první tři kapitoly, jimiž celá série odstartovala. Claire spolu se svým manželem Frankem odpočívá na skotské vysočině a najednou se v místě nazývaném Craigh na Dun přenese z roku 1945 do 2. poloviny 18. století. Proč se to stalo? A s kým se setká? A dostane se zpátky? Na některé z těchto otázek najdete odpovědi až v románu Cizinka.

„Tady je dobře rozeznatelná čára života, těšíte se dobrému zdraví a ještě budete. Čára je přerušená, to znamená, že váš život se výrazně změnil – to je ale typické pro většinu z nás, že? Ale ta vaše je zpřetrhaná nezvykle často na krátké úseky. A čára vašeho manželství,“ opět potřásla hlavou, „ta je rozdělená. Není to nic neobvyklého a znamená to dvě manželství…“

Pokud má kniha nalákat další čtenáře, kteří by si celou sérii oblíbili tak jako já, myslím, že svůj účel tato útlejší knížka splní. Pro mě byl příběh mladého Jamieho zajímavý, nechybí v něm napětí, dozvíme se, proč má Jamie zjizvená záda a kdo mu to udělal, poznáme velké přátelství mezi Jamiem a Ianem. Ale zcela jistě budete toužit po tom, dozvědět se ještě více. Jak jsem již uvedla příběhy Diany Gabaldon jsou rozsáhlé, je to skvělá vypravěčka, a tak mě mrzí, že vyprávění o Jamiem nezachytila již od jeho zajetí kapitánem Randallem do času, kdy se poprvé setkal s Claire a neodhalila nám, co si o ní myslel, když ji poprvé spatřil.

Kniha se čte lehce a až příliš rychle se ocitneme na konci příběhu. Přesto v něm nechybí to důležité – dobrodružství a okouzlení ženami.

V části Cizinka si čtenáři přijdou také na své a kdo si jednou přečte první tři kapitoly, bude chtít znát pokračování. Vám, co jste Cizinku nečetli na rovinu říkám, že vás uchvátí a stejně jako já, si budete chtít přečíst všechny díly série. Je to návyková četba a autorka má příběh dokonale promyšlený. Claire si zkrátka zamilujete a Jamieho jakbysmet.

„Nevěděla jsem, ale vychytrale jsem přikývla, abych nevypadala jako naprostý ignorant mezi těmi šílenými historiky. Většinou stačilo pouze kývat hlavou a říkat „Ach, opravdu?“ nebo „Jak fascinující!“ v přiměřených intervalech.“

Doporučuji těm, co mají rádi dobrodružné romány, a těm, co se nechají přenést do století osmnáctého a rádi si přečtou příběh na pozadí historických událostí. Rozhodně to nebyla klidná doba.


Knihu hodnotím 85 %, a to s přihlédnutím k pasáži z Cizinky.

Žádné komentáře:

Okomentovat