Stránky

sobota 18. února 2017

Všichni máme naději (recenze knihy Výš než v sedmém nebi - Griet Op de Beeck)

Výš než v sedmém nebi, autorka Griet Op de Beeck, vydalo nakladatelství Host, Brno 2015, 320 stran

„„Mimochodem, ten dopis byl fenomenální, úplně jsem z něj oněměl, musel jsem si ho přečíst několikrát.“ Ona málem převrhne svou poloplnou sklenici. „Není nic hezčího než nemotorná žena.““

Autorčin debut, který opravdu stojí za přečtení. Nebudete se moci odtrhnout od příběhů pěti vzájemně propojených postav různého věku. Dvanáctiletá Lou, šestatřicetiletá Eva, dvaačtyřicetiletá Elsie, šestačtyřicetiletý Casper a jednasedmdesátiletý Jos. Věkově nesourodé postavy prožívají své životy. Nechybí velká láska, ale také velká samota, malá, ale i velká tajemství, naděje, ale i velké zklamání, které zřejmě nemá jiné řešení.
Postavy jsou natolik skutečné, že budete mít pocit, že něco jste již sami prožili. Dospívající dívka, jeden stařec s velkým tajemstvím, malíř ve středních letech a dvě sestry, tak rozdílné, jak jen sourozenci mohou být. Čin jedné z nich přiměje druhou k tomu, aby se rozhodla pro štěstí.

„Není těžké udržet tajemství, ale žít s ním, každý den zas a znova, to je k nevydržení.“

„…Ale když se opravdu rozhodnu pro štěstí, jim se taky uleví. Protože pak z nich díky tomu můžou vyrůst šťastní lidé.““ 

„Když jsi malý, nikdo ti neřekne, že to bude takové. Tichý a temný život, ze kterého unikají jen utrápené duše. Aby to pak bylo ještě tišší a temnější, pro všechny, co zůstanou.“ 

V knize je spousta krásných myšlenek, které vás přimějí přemýšlet o životě, zastavit se a sledovat své okolí, nechat čas plynout. 

Kniha je rozdělena do jedenácti kapitol a několika podkapitol. Celá kniha je psaná ich-formou, ale ne z pohledu jednoho vypravěče, ale vyprávění se ujímají jednotlivé hlavní postavy. Čí je to příběh, poznáte ze jména podkapitoly. Tento způsob vyprávění mám ráda, kniha je tak mnohem čtivější. Příběhy jsou proloženy retrospektivami, vzpomínkami, které nám odkrývají některá tajemství. 

Obal knihy vás zaujme a mezi trojlístky budete hledat čtyřlístek a věřte, že tam někde je. Každý může najít své štěstí, jen nesmí přestat věřit. 

Autorka mi sebrala veškerou naději, že každý příběh může dobře skončit, a ještě ji zadupala do země. Přestože je konec smutný a nečekaný, je zároveň krásný, protože alespoň někoho přiměje k tomu, aby ve svém životě poslechl hlas srdce. V životě se šťastných konců dočkáme málokdy, snad už jen v pohádkách. To nám však nemusí brát naději, že se jednou třeba ocitneme výš než v sedmém nebi. 

„„Krásko,“ řeknu. „Ten úsměv je napořád,“ poznamená. „A víš proč?“ „Protože seš šťastnější, než sis kdy dovedla představit? A nejsi šťastná jen proto, že to říkáš, ale proto, že to tak cítíš,“ odpovím.“ 

Knihu hodnotím 99 %. 

Před pár dny u nás autorce vyšel druhý román Pojď sem, ať ti můžu dát pusu, myslím, že se máme opět, na co těšit. A potěším i filmové fanoušky, obě knihy budou zfilmovány.

Žádné komentáře:

Okomentovat