Četnické humoresky z Písku (recenze knihy Četnická pátračka versus galerka – Ladislav Beran)

Četnická pátračka versus galerka, autor Ladislav Beran, vydalo Nakladatelství MOBA, Brno 2021, 357 stran

„Ke konci srpna došlo v Písku k závažné události, která zahýbala nejen městem nad Otavou, ale i celou republikou. Aby ne, když byla v Písku zaznamenána dosud největší travičská aféra v českém hotelnictví. Přitom to nebyla žádná novinářská kachna.“

Píseckého autora a emeritního komisaře kriminální služby Ladislava Berana milovníci detektivního žánru zřejmě již dobře znají, jelikož má na kontě již několik úspěšných knih, které vycházejí u Nakladatelství MOBA v edici Původní české detektivky. Povídkový soubor Četnická pátračka versus galerka vyšel jako 333. svazek této kultovní edice a myslím, že tato kniha si takto symbolické číslo zaslouží. Bylo to moje první setkání s autorem a rozhodně ne poslední, mám v plánu se opět vydat prostřednictvím jeho dalších knih věnovaných písecké četnické pátračce do období první republiky, sice ani tehdy nebyl svět bez lumpů, ale vše bylo obestřeno jistou noblesou.

 
Na stránkách knihy se seznámíme s nadporučíkem Votrubou, který celé pátračce šéfuje, se štábním strážmistrem Hřebejkem, kterému bez povšimnutí neujde žádná pěkná ženská, se štábním strážmistrem Kubíkem a dalšími, kteří odkrývají závažnější, či méně závažné zločiny. Občas jsou přivedeni na falešnou stopu, ale většinou si dokáží poradit a pachatele odhalit. Co se stalo v hotelu Gabriel, že o tom psal celorepublikový tisk? A co když se terčem zločinu stane samotný krajský soud a zmizí zimník jednoho ze soudců? A co když na pátračku dorazí stížnost na samotného strážmistra Hřebejka? A jak strážmistrům zamotá hlavu hrobník Florián, když si pustí pusu na špacír? Čeká na vás osmnáct povídek, které vás zavedou do období první republiky, kdy si lidé četníků vážili.
 
„Pánové, na vás tu čekám. Zatkněte mě, protože tu strašnou ostudu stejně dlouho nepřežiju. Volají mi sem snad všechny noviny, co v republice existujou a vypadá to, že si na účet mýho podniku chtějí páni novináři v okurkový sezoně zvýšit náklad. Přitom pro mě je to, pánové, brutální zločinnost a ďábelsky promyšlená zlomyslnost.“
 
Mám ráda filmové Četnické humoresky a z toho důvodu jsem se rozhodla i pro tuto knihu a musím přiznat, že si umím představit, že by podle ní vznikly filmové Písecké četnické humoresky a myslím, že by slavily stejný úspěch jako ty z pátračky v Brně. Autor píše velmi čtivě, odlehčeně, často s humorem. Z povídek na nás dýchá atmosféra doby. Skvěle vykresluje i postavy strážníků, a především postava strážmistra Hřebejka do povídek vnáší lehkou erotiku.
 
Knihu můžete přečíst na jeden zátah, anebo si můžete dávkovat povídky podle chuti, a to i na přeskáčku, protože jsou provázané pouze postavami strážmistrů, ale jinak se jedná o oddělené případy.
 
„Ani byste to, pane kolego, neuhod. Zastavili se v Klatovech a vykradli krajskej soud. Slyšíte dobře. Udělali krajskej soud! Ty darebáci vykradli dokonce i kancelář mýho kolegy, mýho dobrýho kamaráda ze studií,“ odmlčel se rozčilený doktor Žlábek na okamžik a v telefonu bylo slyšet hlasité smrkání do kapesníku.“
 
Autor používá dobové výrazy i způsob vyjadřování v tehdejší době, některé výrazy jsem si musela vyhledat, ale jinak jsem s porozuměním textu neměla problémy, a kniha se četla lehce. Je to spíše oddychové čtení a kniha může posloužit jako únik od všedních starostí. Některé případy jsou závažnější, některé budí pousmání. Každý si v knize jistě najde svoji oblíbenou povídku a myslím, že nebude jen jedna.
 
Knihu bych doporučila milovníkům původních českých detektivek a především těm, kteří mají rádi dobu první republiky, kdy se lidé chovali s určitou noblesou, a také galerka měla svá pravidla.
 
„Já vám, Hřebejk, neporadím. Ta děvečka určitě chodila do kostela. A určitě byla i u zpovědi. Zkuste faráře, ten ví leccos. Vám kolikrát stačí naznačit a jste v obraze. Nakonec to, co ona provedla, je přece smrtelnej hřích. Já o něčem takovým vědět, tak mám hergot špatný spaní.“
 
Moje hodnocení je 95 %.
 
Děkuji Nakladatelství MOBA za možnost si v této době přečíst povídky, které byly napsány s takovou lehkostí a okořeněny humorem. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji objednat zde.

Tajemství pohřbené v močálech (recenze knihy Cesty rytířů – František Niedl)

 Cesty rytířů, autor František Niedl, vydalo Nakladatelství MOBA, Brno 2020, 283 stran

„Musíš mít svou ženu velmi rád. Je prý krásná.“
„To ano.“
„Krásnější než já?“
„Vzdávám se.“ Wolfram zvedl ruce. „Ve slovním duelu jsi zvítězila, protože na tvoji otázku není odpověď. Protože když odpovím kladně, urazím tebe. A když záporně, zpronevěřím se citům ke své ženě.“

Po dočtení sedmého dílu série Rytíři z Vřesova, Já, rytíř, jsem se hned pustila do čtení osmého a zřejmě i závěrečného dílu celé série, Cesty rytířů. Pokud je to opravdu poslední díl, tak autor František Niedl zakončil celou sérii bravurně. Ačkoliv to, co si v závěrečném díle přichystal pro Wolframa, mu jen tak neodpustím, i slza mi ukápla, a to u knih obvykle nebrečím. Ale kdo ví, pro pokračování si totiž autor nechal otevřená zadní vrátka.
 
Jak víme z předchozího dílu, v českých zemích byl nastolen zemský mír, avšak ani v době míru není zaručeno, že nebude prolita krev nevinných. Wolfram od krále dostává za úkol poklidnou cestou převzít správu měst, které králi prodala Eliška Rejčka. Wolfram se tedy opět vydává na cesty, tentokrát do Severovýchodních Čech. Jeho šťastná hvězda stoupá vzhůru, ale jak víme, po vzestupu často přichází pád, a ten Wolframův bude opravdu bolet. Komu je trnem v oku Wolframova přízeň u krále? Co podlého si na něj jeho „protivníci“ připravili? Pokud jste zvědaví, jak to dopadne, když rozhněváte jednoho z největších rytířů, je na čase přečíst si tuto knihu.
 
„Wolfram nikdy nehromadil majetky, ovšem kromě válečné kořisti, kterou považoval za poctivě získané prostředky. Po úřadech netoužil. Znal mnoho těch, kteří se celý život hnali za nějakou chimérou, ale nikdy ji nezískali. Měl pocit, jako by tímto aktem bylo vypuštěno zlo. Neuchopitelné, neznámé. Byl by raději, kdyby král tyto dveře neotevíral.“
 
V době zemského míru se nevedou války, neprobíhají žádné bitvy, ale přesto intriky a pletichy nejsou zastaveny, a hledají si svoje cesty, jak zasáhnout, když je pro vás někdo trnem v oku. Rytířskost jde stranou, když proti vám nestojí rytíři.
 
Velký prostor v knize dostává Wolfram a také král Jan. Beneš je tentokrát spíše v pozadí. Král Jan se chytí do osidel Jindřicha z Lipé a dokonce zapudí svoji manželku královnu Elišku a z obavy spiknutí neváhá uvěznit následníka trůnu, čtyřletého Václava. Jak jsem řekla již v úvodu, osud, který si autor připravil pro Wolframa, byl pro mě nečekaný, ale díky tomu kniha dostala spád a napětí, a ačkoliv v knize neproběhne ani jedna velká bitva v pravém slova smyslu, je příběh strhující.
 
„Porazila jsi mě,“ Wolfram tu přetahovanou vzdal.
„A beze zbraně,“ škádlila ho Eleanora.
„A to ne. Ty víš, že tomu tak není. Jsi ozbrojená, velmi dobře ozbrojená, a ty to víš. Máš zbraně, proti kterým nejde bojovat. Jediné, co můžu, je tě milovat.“
 
Moc mě potěšilo, že v knize figuruje město, v němž jsem vyrůstala, a to Chrudim, i když chrudimský rychtář mi moc velkou radost neudělal, ale utěšuji se tím, že v tomto případě to je pouze beletristická fikce.
 
Obálka je opět velmi povedená a zachovává jednotný styl celé série. Stejně tak jako předchozí díly, ani Cesty rytířů neztratily na kvalitě a jsou pro mě pomyslnou třešničkou na dortu.
 
Mrzí mě, že je tato kniha již nejspíš poslední, ale zas jsem toho názoru, že je lepší sérii ukončit včas, než ztratí na čtivosti a začne čtenáři připadat, že už se autor začíná opakovat a jen příběh uměle natahuje. I když moc ráda bych sledovala osudy hlavních hrdinů dál, protože mi tak nějak přirostli k srdci. Budu doufat, že se panu Niedlovi povede vdechnout život nějaké další skvělé historické sérii. Tahle opravdu stála zato.
 
„A nepřátelé se blížili. Opojeni svým úspěchem, svojí převahou. Byli přesvědčeni, že prchající se už smířili se svým osudem. Možná příliš unaveni, možná že dál za nimi je krajina, kterou se už nedá projet.“
 
Nejen Cesty rytířů, ale celou sérii Rytíři z Vřesova doporučuji všem milovníkům historických románů, nechybí v nich nic, co dobrý román potřebuje.
 
Moje hodnocení je 99 %.
 
Děkuji knihkupectví Megaknihy.cz, že jsem se mohla opět setkat se svými oblíbenými hrdiny. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji objednat zde.